ŠIZENÍČKO ŠIZENÍ V ROCE 2021: JAK JSME NA TOM S POCTIVOSTÍ?

23.02.2022 Jana Čiháková

Vidina výdělku lákala prodejce odnepaměti. Když zjistili, že když se tu a tam ubere, či se přidá místo dražší přísady levnější, nic se nepozná a korunky se jen posypou. V minulosti se to i dost vyplácelo, neb kontrolní úřady neměly tak promyšlené páky. Rok od roku jsou ale technologicky, vědomostně i personálně silnější. Potěšující zprávou je, že falšování má na našem území spíš klesající tendenci – i když… některé případy kontrolní orgány zaměstnali dosyta.

Nepoctivého prodejce dříve čekal okamžitý trest. Tři dny ve vězení, vykoupání ve Vltavě nebo alespoň pořádná ostuda. Ostatně, víte například, kdy a jak vzniklo rčení „mít máslo na hlavě“? S kostkou másla ve vlasech končili nepoctiví prodejci másla, ti trestem museli stát uprostřed náměstí lidem pro smích, dokud se celá kostka nerozpustila.

Máslo se dost pančovalo rostlinnými tuky, vodou a škroby a následně se dobarvovalo A nebylo to jen máslo! Šidívávalo se například mléko - a ne jen tak okatě. Používal se hydrogenuhličitan sodný, jinak označovaný jako E 500. Právě tím se v minulosti maskoval přídavek vody v mléce. Od mléka už nebylo daleko ke smetaně – ta se vodou ředila a škrobem zahušťovala – dokonalá iluze poctivého výrobku… Falšování se nevyhnulo ani mouce, její množství se nafukovalo přidáním sádry a dokonce i hlíny. Kapitolou samou o sobě byl pak alkohol. Přislazování, přídavek vosy i barviva nebylo ničím neobvyklým.

Ovšem, pokuty a restrikce se od těch dob dost změnily, vyvinul se také systém pro sledování bezpečnosti potravin, zákazníci začali více přemýšlet o tom, co do nákupních košíků vkládají (nejen s ohledem na cenu, ale i obsah živin a množství a povahu přídatných lýtek). Rozvoj laboratorní analytiky posunul možnosti prověřování zdravotní nezávadnosti, což u řady potravin vedlo k nutnému zlepšení jejich kvality.

ZEMĚ PŮVODU, DŮLEŽITÝ ASPEKT

Přestože falšování potravin ještě zdaleka není vymýceno, jeho případy mají klesající úroveň. Produkce evropské unie ctí vysoké standardy a českému spotřebiteli se tak na pulty dostávají výrobky opatřené kvalitou. Výjimkou lze zmínit produkci polskou, která se i přes mnohočetné kauzy týkající se nejen falšování, ale i jakosti potravin, či zacházení s nepovolenými látkami, včetně překračování jejích limitů, jeví jako dlouhodobě problémová. Zárukou vyšší kvality a zakoupení výrobku, který dostojí své ceny, je proto volba tuzemské produkce. Jak potvrzuje i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, Česká republika patří na kvalitativní špici, spotřebitelům do běžné tržní sítě dodává výrobky, které obsazují 5. celosvětovou příčku. Patrně není potřeba zjišťovat, že upřednostňování české produkce je nanejvýš nutné.

LESK A BÍDA MASNÝCH VÝROBKŮ

Tuto tezi potvrzuje i Státní veterinární správa (SVS), která má v kompetenci dozor nad potravinami živočišného původu, dohlíží nad řeznictvími, živočišnou výrobou, farmářskými trhy i nad prodejem kaprů. Její orgány v roce 2021 řešily 8 větších případů falšování potravin, kdy na základě analýzy odebraných vzorků veterináři prokázali protizákonná jednání. Častým nešvarem byl nižší obsah masa v masných výrobcích, než prodejce deklaruje. Problémové byly i šunky, kde byl detekován nižší obsah čistých svalových bílkovin, tj. pochybení v parametru ukotveném v legislativě pro stanovení kvalitativní třídy šunky. Výrobci také deklarují nižší obsah tuku a mastných kyselin, konkrétní případ veterináři řešili v klobáse původem z Polska, vysoký obsah tuku byl nalezen též v mletém BIO hovězím mase, dále byl zveřejněn jeden případ klamání spotřebitele kvůli nesprávnému uvedení země původu. Veterináři také řešili telecí kebab, který obsahoval kuřecí maso a hovězí lůj. Také se díky laboratornímu šetření zachytil konzervovaný tuňák (kousky), který byl ovšem drcený. Tento poslední záchyt se nadále prověřuje.

PLETKY S KVALITOU

V EU funguje systém RASFF, systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF). Ten slouží k oznamování jakéhokoli rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin a umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách mezi členy systému, tj. Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Pokud má tedy některý člen RASFF informace o závažném zdravotním riziku u potravin, musí prostřednictvím RASFF okamžitě informovat Evropskou komisi. Následně členové systému provedou kroky podle typu oznámení a okamžitě informují Komisi o přijatých opatřeních. Výstupy těchto hlášení, které se dotýkají českého trhu (spolu s jejich vlastními unikátními zjištěními), jsou průběžně vyhodnocovány a sledovány a varování se tedy obratem dostává ke spotřebiteli (aktuálně jde o záchyt 4 šarží nudlových polévek ozářených ionizujícím zářením díky Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí).

FALŠOVANÉ POTRAVINY

Podle informací SVS byly nejčastěji v EU řešeny případy falšování těchto potravin – medu (rozsah C4 cukrů), sýrů (neoprávněné uvádění Chráněného označení původu – CHOP, chráněného zeměpisného označení – CHZO nebo zaručování se za „tradiční speciality“) a ryb (falšování čerstvosti tuňáka přídavkem nitrátů, falšování druhů ryb, přídavek vody nedeklarovaný na obalu). Podle informace Petra Vorlíčka (ze SVS) se sledují běžné laboratorní parametry u masných polotovarů, výrobků, mléčných výrobků, medu, ryb a výrobků z nich. Nejčastější problémy u masa se týkají nahrazování dražších surovin levnějšími (tukem, hovězí maso drůbežím, přídavky vody v čerstvém drůbežím mase, nedeklarované použití separátu), nižšího obsahu masa (než je u složení šunky, salámů nebo párků deklarováno). Dále jde o přidávání enzymaticky upravených cukerných/škrobových roztoků do medu. Řeší se také klamání spotřebitele ve smyslu neuvádění správné země původu (týká se i medu) nebo falšování dokladů (laboratorních protokolů povinného vyšetření prováděného provozovatelem).