Škola začala: Kdo se stará o to, co jí vaše děti?

02.09.2019 Jana Čiháková

Moderní trendy berou útokem vše živé i neživé snad rok co rok, někde se jim ale velmi obratně vyhýbají školní jídelny. Dnešní skladba jídelníčku mnoha škol a školek mnohdy vyvolá nostalgické vzpomínky u kdejakého rodiče, ne-li prarodiče. Kdo vůbec určuje, co děti budou jíst a mohou s tím rodiče něco dělat?

Jídelny jsou povinny dodržovat finanční limit, do kterého se musí vejít a splnit přitom spotřební koš. Pro tento typ stravování totiž platí poměrně přísná pravidla stanovená státem, který školní stravování organizuje a přispívá na něj. Informace najdete ve školském zákoně č. 561/2004, zásadní je přitom vyhláška 107/2005 Sb. o školním stravování. Ta stanovuje dva požadavky: jednak rozmezí finančního limitu na nákup potravin, a pak průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd, tedy obecně známý spotřební koš.

Menu z Alcronu nikdo nečeká

Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že jídelny vyhazují jídlo asi za 2,5 miliardy. Odpad přitom vzniká zejména v důsledku skladby menu. michelinský skvost by ve školní jídelně očekával jen málokdo, zvlášť stojí-li jedno jídlo rodiče do 35 korun včetně polévky denně, ovšem fazolový guláš a kultovní omáčka “uho”, dětem zpravidla nechutná. Toho si nevšímají jen děti, ale i rodiče, nicméně mnoho možností, jak zakročit nemají. Pokud totiž rodiče mají individuální požadavky, nevzniká na jejich naplnění podle legislativy právní nárok. V takovém případě záleží pouze na benevolenci školy, zda rodiči vyhoví, či nikoli. Vzhledem ke kapacitě zaměstnanců v kuchyni však škola mnohdy takovou možnost ani nemá. I když – nutno podotknout, že některé školy již vybraly finanční dary na nákup a instalaci mikrovlnných troub do jídelen, aby si starší děti, které nechtějí jíst jídlo z jídelny, mohly ohrát to, které si přinesou z domova. Poněkud komplikovanější situace nastává v mateřské škole. Pokud je dítě během vydávání jídla ve školce přítomno, musí jej odebírat.

Díky speciálním programům mají naše děti dost mléka i ovoce

Na druhou stranu… naše děti mají oproti naší generaci a díky speciálním projektům zajištěn dostatek mléčných produktů i ovoce a zároveň i regulovaný přístup k nezdravé stravě. Podpora konzumace mléka ve školách začala na konci minulého století. Podporu konzumace ovoce navrhla v roce 2006 Evropská unie, v ČR funguje od jara 2010. Oba projekty byly nakonec v roce 2017 sjednoceny na nový projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol. Spojení projektů Potravinářská komora ČR považuje za smysluplnou. Mimo jiné i proto, že se školám snížila administrace, což také bylo jedním z důvodů reformy. Projekty mají za cíl vytvořit u dětí správné stravovací návyky, bojovat proti dětské obezitě, zlepšit tak zdravotní stav mladé populace, zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny. Zvýšením příjmu mléčných výrobků v rámci školního projektu chce ČR dosáhnout zvýšení příjmu vápníku u dětí a tím k snížení nemocí plynoucích z nedostatku vápníku. U dětí ve věku 10 až 18 let je v ČR dlouhodobě indikován nedostatek vápníku. K naplnění stanoveného cíle přispívá také fakt, že ovoce, zelenina, mléko a neochucené mléčné výrobky dostávají děti zdarma, respektive zdarma s výjimkou ochucených mléčných výrobků, na které si rodiče připlácejí.

Podpora je poskytována na čerstvé ovoce a zeleninu, na balené ovoce a zeleninu bez přidaného cukru, soli, tuku a sladidel a také na balené ovocné a zeleninové šťávy a protlaky bez přidaného cukru, soli, sladidel a konzervantů. Podíl balených ovocných a zeleninových šťáv a pyré může činit nejvýše 25 procent celkového počtu dodávek produktů do každé školy. Mléko a neochucené mléčné výrobky jsou bez přidaného cukru, ochucené mléčné výrobky mohou mít max. 7 procent přidaného cukru a být ochuceny pouze přírodní složkou.

Novinkou ve školním stravování je kromě snahy zajistit speciální výživu také příjemnější zpráva – zvýšení dotace na školní projekt Mléko, ovoce a zelenina do škol. Ministerstvo zemědělství chce zvýšit dotace pro malé školy s méně než 150 žáky. Podle schváleného rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu by letos mělo jít na program Mléko do škol 315,6 milionu korun, z toho 270 milionů korun ze státního rozpočtu. Na obdobný program ovoce a zelenina do škol se počítá se 321 miliony, z toho 220 milionů korun má jít také ze státního rozpočtu. Po změně nařízení bude tak škola moci získat například na jednu broskev 10 korun, pokud bude mít do 150 žáků, nebo 8,90 korun, pokud bude mít žáků více. 

Pamlsková vyhláška

Vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, zavedla regulaci některých potravin s ohledem na zdravou výživu vešla v platnost v roce 2016, dočkala se novely o dva roky později. Součástí vyhlášky je velmi přísný seznam požadavků na obsah soli, tuku a cukru v potravinách a zákaz sladkostí a dalších nezdravých potravin. Ze škol tak vymizely školní automaty na slazené nápoje a sladkosti a velmi se zhrouhla také nabídka ve školních bufetech. Vyhláška vyvolala ovšem také diskuze a napětí, obrátili se proti ní i někteří ředitelé škol s odkazem na fakt, že pokud děti budou požadovat nezdravé potraviny nebo slazené či energetické nápoje, mají stejně možnost si je koupit mimo školu.