Smutné chyby rodičů aneb Jí vaše dítě tak, jak by mělo?

01.12.2020 Jana Čiháková

Žijeme ve světě nepřeberných možností, také ve světě, ve kterém si můžeme vybrat z desítek výživových směrů a trendů a je to zcela v pořádku a na rozhodnutí každého. Ovšem jen do té doby, než se tyto přístupy začnou aplikovat i na děti.

Děti po dosažení jednoho roku věku začínají pomalu a zlehka konzumovat jídla pro dospělé, samozřejmě za předpokladu sníženého obsahu soli, koření či bez velkých kusů, které by mohly vdechnout. Až do šesti let věku je pak pro ně stěžejní příjem vápníku, lehce stravitelných bílkovin (maso vyjma vnitřností, vaječný žloutek) a vitamínů, vlákniny a minerálních látek z dostatečného množství ovoce a zeleniny (ideálně sezónní druhy).

Strava má být pravidelná, má obsahovat 4 až 5 jídel denně, jelikož už se utvářejí stravovací návyky. I přesto dnes není neobvyklé, že některé děti školního věku jedí místo masa sójové náhražky a namísto mléka, které je nenahraditelným zdrojem vápníku, popíjejí rostlinné nápoje, dokonce i děti, do jejichž stravy jsou zařazeny jen luštěniny, proso, pšenice a žito nebo ty, které jedí pouze nevařené jídlo. „Je v pořádku, když se maminky snaží dát svému dítěti to, co považují za nejlepší. Jen by přitom neměly zavírat oči před doporučením pediatrů a odborných společností. Zkrátka – měly by se spoléhat především na zdravý rozum a nenechat se ovládat dogmatismem,“ varuje dietoložka Karolína Hlavatá a doplňuje: „Velkým problémem je striktní veganství nebo raw strava. Ta podle mého názoru není dlouhodobě vhodná ani pro dospělé.“

Na druhé straně barikády

Naproti tomu zde panuje druhý extrém, rodiče, kteří dětem dopřávají zase až moc a uplatňují přístup „proč by to neměly moct, když to můžeme my“. V jejich jídelníčku se pak objevuje příliš mnoho uzenin, průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů, fastfoodová jídla, chipsy a sladkosti. Ani toto samozřejmě není správně. „Pokud jde o výjimečné ochutnání, budiž, ale jestliže jsou vysoce průmyslově zpracované, přesolené, přeslazené nebo smažené potraviny pravidelnou součástí jídelníčku, je to špatně. Osobně takový jídelníček považuji za rizikovější, než zmiňovaný extrém „jíme zdravě“. V dětství se budují stravovací návyky, a kromě toho chuť na slané či sladké je vysoce návyková. Takové dítko zcela jistě nebude jásat nad okurkou, když je zvyklé na chipsy. Skladba stravy ovlivňuje nejen tělesnou hmotnost, ale má vliv také na imunitní systém, růst, vývoj všech orgánových soustav i na lidskou psychiku. Jídelníček s převahou nevhodných potravin dodá hromadu energie, ale nemá žádnou přidanou hodnotu. A to se dříve nebo později na zdraví negativně projeví,“ upozorňuje Karolína Hlavatá, která je zároveň garantkou iniciativy Vím, co jím a piju.

Osladit si život

Cukrům se nelze vyhnout. Jsou přirozeně obsaženy v ovoci, zelenině i mléčných výrobcích. Sladké tedy nemusí nutně znamenat špatné! Je třeba rozlišovat zdroj a kvalitu. Ani u dětí nelze zcela vypustit sladkou chuť a striktní až dogmatické vyhýbání se cukrům často vede k dalšímu extrému. Nedovoluje-li matka svému dítěti vůbec žádné sladkosti a tvrdě potlačuje veškeré zdroje, pak jsou takové děti v okamžiku, kdy se dostanou z područí rodičů, jako utržené ze řetězu a konzumují přemíru nezdravých potravin.

„Není jistě dobré dát dítěti do ruky pytlík bonbónů nebo jej nechat jíst sladkosti „ad libitum“, nicméně přílišná striktnost podle mého názoru zdravá také není. Fandím přístupu ‚jedna sladkost denně‘, ale s důrazem na výběr. Čokoládové náhražky, sušenky s částečně ztuženými tuky, cukrovinky barvené vším možným nebo smažené koblihy nejsou určitě tím pravým. Ale třeba kvalitní smetanová zmrzlina, koláč s tvarohem nebo klidně pár gumových bonbonů či řádek čokolády za hřích rozhodně nepovažuji,“ doplňuje Karolína Hlavatá. „Za zbytečné například považuji slazení nápojů. Navíc se velmi těžko odnaučuje a mnoho mladých obézních přiznává, že pití slazených nápojů významně přispělo k jejich nadměrné hmotnosti.“

Řekni mi, co jíš…

Životní styl a způsob stravování mají bezesporu velký vliv na lidskou psychiku, děti nevyjímaje. Právě u nich je zásadní skladbu jídelníčku nepodcenit, a to hned z několika důvodů. Neposkytuje-li daný jídelníček potřebné živiny, může významně narušit psychický i fyzický vývoj dítěte. Příčinou bývá nejčastěji nedostatek plnohodnotných bílkovin a tuků, které jsou pro děti zcela nepostradatelné. I výrazně odlišný jídelníček (raw, vegan, apod.) může u dětí vyvolávat pocit jinakosti a v konečném důsledku až izolace a vyřazení z kolektivu.

Zlatá střední cesta, nejen pokud jde o dětskou výživu, je jíst pestře z bohatě prostřeného stolu. Zkrátka, nevynechávat žádnou ze potravinových skupin, dbát na rozmanitost, ale ničeho se nepřejídat. S mírnou nadsázkou lze říci, že ve své podstatě neexistují nezdravé potraviny, jsou pouze jejich nezdravá množství.