Studie: Vinice Šobes rozhodně patří na seznam UNESCO

07.01.2021 Jana Čiháková

Na Mendelově univerzitě v Brně vznikla studie, která shrnuje poznatky vědců o znojemské vinici Šobes. Má podpořit snahu společnosti Znovín, která Šobes vlastní, i vedení Znojma o zápis vinice na seznam světového dědictví UNESCO. Univerzita to uvedla v tiskové zprávě.

"Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa," uvedl Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Šobes má podle něj z vinařských památek UNESCO nejblíže k rakouskému vinařskému regionu Wachau. Na seznamu jsou také Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná.

Vědci v souvislosti s terroir sledují topografii vinice včetně nadmořské výšky, sklon svahu i jeho orientaci. Důležitá je i blízkost řeky Dyje. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici tím, že jej odráží.

"Geomorfologická komplexnost terroir má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Svůj velký význam na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která obtéká viniční trať. Působí tak pozitivně na zrání hroznů," dodal Pavloušek.

Jedinečnost Šobesu je podle studie založená na podmínkách přímo ve vinici. Jsou optimální pro rozvoj aromatických látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.

Snahu Znovínu zapsat Šobes na seznam UNESCO podporuje i vedení Znojma. Aktuální studie poslouží jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do indikativního seznamu ministerstva kultury a poté na seznam UNESCO. Proces může trvat několik měsíců i let.