17.12.2022 Jana Čiháková
Přibližně 28 procent českých domácností si může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Více než polovina rodin vyhledává pouze zlevněné potraviny. Nejčastěji Češi za jídlo měsíčně utratí 5000 až 10.000 korun.
Ve slevách potraviny nejvíce nakupují nezaměstnaní, senioři, rodiče na rodičovské dovolené, pracovníci v oblasti zemědělství, lesnictví, obchodu či služeb, stojí v průzkumu. Akce zároveň častěji vyhledávají ženy než muži. Kvůli rostoucím cenám začala téměř pětina českých domácnosti nakupovat méně kvalitní potraviny a asi 15 procent se rozhodlo ušetřit změnou jídelničku.
"Zásadní pomoc s pořizováním potravin, například prostřednictvím potravinové banky, ale zatím potřebuje pouze minimum českých domácností," řekla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Přibližně 37 procent rodin za jídlo měsíčně utratí 5000 až 10.000 korun, téměř třetina 3000 až 5000 korun. S 10.000 korunami si vystačí asi 82 procent domácností. Více než 10 000 korun má na nákup potravin vyhrazeno asi 18 procent respondentů.
Nejčastěji jsou to lidé pracující v armádě, bezpečnostních složkách, IT, telekomunikacích nebo ve zdravotnictví, vyplývá z průzkumu. Za jídlo si připlácí spíše muži, studenti vysokých škol a lidé ve věku 45 až 54 let. Nejvyšší výdaje mají Pražané. V menších městech si starší lidé přilepšují vlastním chovem zvířat či pěstováním zeleniny a ovoce, zjistil KRUK.
"Téměř bez ohledu na věk, měsíční příjem a sociální postavení jsou Češi velmi citliví na ceny a rádi vyhledávají slevové akce. V regionech sousedících s Polskem navíc neváhají za nákupem levnějších potravin vycestovat do zahraničí – dokonce více než třikrát častěji, než činí průměr z celé republiky," řekla Palendalová. Za českými hranicemi jídlo nakupuje asi desetina domácností, stojí ve zprávě.
Průzkum se uskutečnil letos v říjnu, zpracovala ho společnost STEM/MARK. V říjnu inflace v ČR činila 15,1 procenta, v listopadu zrychlila na 16,2 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Potraviny podle něj v předešlém měsíci meziročně zdražily asi o 27,1 procenta. Vzrostly zejména ceny mouky o 48 procent, polotučného trvanlivého mléka o 53 procent, vajec o 72 procent, olejů a tuků o 41 procent, brambor o 42 procent a cukru o 109 procent. Celkově patřila listopadová inflace v Česku k nejvyšším v Evropě. Vyšší byla například v Turecku, Moldavsku, na Ukrajině, v Pobaltí či v Maďarsku, vyplynulo z analýzy společnosti Portu.
11.09.2024 | Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o spotřebních daních, která především zmírňuje podmínky, za nichž mohou majetkově nebo personálně propojené minipivovary dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Sněmovna ji dnes propustila do závěrečného čtení. Pozměňovací návrh k ní v dnešním druhém čtení nikdo z poslanců nevznesl.
06.09.2024 | Letošní 77. ročník Pálavského vinobraní začal odpoledne na náměstí v Mikulově na Břeclavsku. Pořadatelé očekávají o víkendu až 50 000 návštěvníků, mikulovská akce je druhá největší v podzimní sezoně. Ještě vyšší návštěvnost mívá druhý velký vinařský festival, Znojemské historické vinobraní, který se letos po dvou letech souběhu koná až o dalším víkendu.
24.07.2024 | Potravinářská komora České republiky (PK ČR) zásadně odmítá aktivitu ministerstva zdravotnictví pro zavedení speciálně daně na slazené nápoje. Ta by se měla řídit množstvím cukru v nápoji. Důvodem pro její zavedení je argument, že sladké nápoje škodí zdraví a vedou k obezitě. Neexistují však důkazy, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.