Už jen Slováci proti pražské šunce

07.05.2014 ČTK

S ostatními státy se Česko dohodlo na udělení ochranné známky EU.

Návrh českých uzenářů, kteří chtějí získat ochrannou známku Evropské unie (EU) pro pražskou šunku stále odmítá Slovensko. S ostatními třemi státy, které se záměrem tuzemských výrobců nesouhlasily, se Česko dohodlo na kompromisech. ČTK to řekl předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud a následně potvrdilo ministerstvo zemědělství (MZe) 
    "Slovenské námitky k naší žádosti o zápis pražské šunky se týkaly například produkce šunky v nižší jakostní kategorii na Slovensku. Zápis pražské šunky by také pro slovenské výrobce představoval významné hospodářské ztráty," řekl ČTK mluvčí MZe Hynek Jordán. Česká strana podle něj naopak trvala na zachování přísnější receptury, tak jak ji navrhla. "I přes značné úsilí k dohodě k ní kvůli odmítavému postoji Slovenského svazu zpracovatelů masa nedošlo," podotkl. Spor bude nyní muset rozhodnout Brusel. 
    Se zápisem uzenářského výrobku původně nesouhlasilo také Německo, Rakousko a Itálie. S těmito státy se ale podařilo dosáhnout kompromisu. Vypořádání námitek nyní posuzuje Evropská komise. Žádost bude podle Jordána ještě patrně muset projednat příslušný výbor komise. 
    V Česku se podle dřívějšího vyjádření MZe označení pražská šunka používá pro šunku nejvyšší jakosti vyrobenou z vepřové kýty, kde je původní tradiční oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. V zemích, které měly proti zařazení výrobku na seznam EU výhrady, většinou řezníci tento postup nepoužívají. Například na Slovensku šunku naráží do polyamidového obalu, uvedlo ministerstvo. 

    Pražská šunka se podle různých zdrojů vyrábí od druhé poloviny 19. století. Nejznámějším výrobcem pražské šunky býval Antonín Chmel, který měl firmu v Praze nad Nuselskými schody. Zejména v meziválečném období byla pražská šunka významným exportním artiklem.
    Zaručená tradiční specialita je označení, které není spojené s určitou zeměpisnou oblastí. Pokud zákazník koupí takto označený produkt, měl by mít zaručeno, že výrobek je tradičním způsobem podle schválené receptury vyráběn nejméně 30 let. Evropská unie rozlišuje kromě tradiční zaručené speciality ještě chráněné zeměpisné označení (PGI) a chráněné označení původu (PDO). Tyto dvě ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Jedno ze tří označení může v současnosti užívat 33 českých výrobků. Celkem je na unijním seznamu více než 1200 produktů. Podle Jordána je ve fázi příprav žádost o registraci pro brambory z Vysočiny.