Vápník - důvod proč pít mléko

23.11.2009 Ing. Jiří Kopáček, CSc., Ing. Oldřich Obermaier, Český komitét Mezinárodní mlékařské federace

VLIV VÁPNÍKU NA RŮST KOSTÍ

Růst kostí probíhá v dětství a dospívání. přibližně ze dvou třetin je ovlivněn genetickou výbavou jedince, ale také faktory okolního prostředí (tělesným cvičením, výživou, vitaminem D, …). Vápník a zejména vápník obsažený v mléce má prvořadou úlohu. Četné studie prokázaly, že spotřeba vápníku obsaženého v mléce (zejména před pubertou) má vliv na velikost kostí, ale také na kostní hmotu. (některé údaje ukazují určité spolupůsobení vápníku, proteinů a vitaminu d, které jsou obsažené v mléčných výrobcích; tyto živiny nejsou zřejmě jen stavebními kameny kostí, ale řadou složitých mechanismů by mohly působit na hormonální systémy, které mají na kosti vliv.)

VÁPNÍK A PREVENCE OSTEOPORÓZY A ZLOMENIN

vysoká kostní hmota v dospívání chrání před rizikem osteoporózy anebo zlomenin (např. zápěstí, obratle, krčku stehenní kosti), která se objevuje daleko později (většinou až kolem šedesáti let věku) a s přibývajícím věkem jen dále narůstá.

Další navýšení množství kostní hmoty o 10 % znamená snížení rizika zlomenin o 50 %.

Osteoporóza se vyznačuje úbytkem kostní hmoty a poruchou mikrostruktury kostní tkáně (zrychleném u žen po menopauze s ukončením činnosti vaječníků) a vyvolává riziko zlomenin. Úbytek kostní hmoty vzniká v důsledku převahy odbourávání kostní hmoty nad novotvorbou. odpovídající přísun vápníku po celý život je tedy hlavní prevencí:

• v dětství a dospívání: k získání optimální kostní hmoty
• v dospělosti a po menopauze: ke snížení úbytku kostní hmoty a rizika osteoporózy. (většinou ve spojení s léčbou estrogenem a hygienicko-dietetickými doporučeními - fyzická aktivita, vitamin D atd.)
• u jedince ve velice pokročilém věku: k prevenci zlomenin a k napomáhání obnově kostí po zlomenině (mléčné proteiny spolu s vápníkem a vitaminem d prokázaly, že jsou mimořádně účinné).

Pro toto tvrzení existuje dostatek vědeckých údajů. např. ve Francii bylo publikováno 86 epidemiologických studií, 17 se týkalo dětí a dorostu, 40 dospělých a 11 starých osob. Tři čtvrtiny těchto studií (64) poukazují na prospěšnou vazbu mezi vysokým přísunem vápníku a zdravými kostmi. K tomu přistupuje 52 intervenčních pokusů, které všechny jasně ukazují, že zvýšení přísunu vápníku vede k významnému navýšení kostní hmoty při růstu, k menšímu úbytku kostní hmoty nebo ke snížení rizika zlomenin.

VLIV VÁPNÍKU OBSAŽENÉHO V MLÉCE NA KONTROLU HMOTNOSTI

Četné vědecké studie poukazují rovněž na příznivé působení vápníku na hmotnost. předpokládá se, že vápník pravděpodobně reguluje rovněž energetický metabolismus buněk. mechanismus této regulace nebyl ale zatím jednoznačně popsán a vědci proto musejí ještě tyto informace blíže potvrdit.

JAKÝ VLIV MÁ VÁPNÍK NA KREVNÍ TLAK?

Četné pozorovací studie na lidech stanovují vazbu mezi spotřebou vápníku a krevním tlakem. Studie provedená v norsku u 7543 mužů a 8053 žen ve věku od 25 do 69 let vede ke zjištění, že při pravidelné spotřebě mléčných výrobků dochází k poměrně malému, ale významnému snížení krevního tlaku. Obecněji lze stanovit, že nutriční přístup založený na dietě s nízkým obsahem tuků, ale bohaté na mléčné výrobky a ovoce a zeleninu, je velice účinný.

VLIV VÁPNÍKU NA PREVENCI DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ

Různé studie napovídají o příznivé úloze vápníku také na jiná onemocnění vyvolaná většinou více faktory. Konečné výsledky musejí být ale ještě potvrzeny.

• Ledvinové kameny: několik epidemiologických studií prokázalo opačnou vazbu mezi přísunem vápníku a výskytem ledvinových kamenů u dospělých. Jedním z uvedených mechanismů by bylo navázání vápníku na oxaláty (podporující tvorbu ledvinových kamenů) a vytváření nevstřebatelných útvarů.
• Rakovina tlustého střeva: vápník by mohl mít ochrannou úlohu při rakovině tlustého střeva a konečníku. Ve vysokých dávkách by se žlučovými a mastnými kyselinami vytvářel nerozpustnou mýdlovou hmotu a neutralizoval tak jejich stimulující působení na bujení střevní sliznice. Mohl by také snižovat negativní působení fekální vody. Jiné studie hovoří o přímém působení vápníku v buňkách, který zastavuje bujení buněk epitelu tlustého střeva.
• Cévní mozková příhoda: epidemiologická studie provedená u zdravotních sester v USA poukázala také na vazbu mezi spotřebou mléčného vápníku a snížením rizika cévní mozkové příhody.
• Prevence zubního kazu: úloha mléčného vápníku v oblasti prevence je spojená s dalšími složkami mléka (tuky, proteiny), ale také s dalšími faktory, jako jsou žvýkání, přítomnost fl uoru a pochopitelně i s větší či menší konzumací cukru.
• Syndrom polycystických vaječníků a premenstruální syndrom: epidemiologické studie, ale i některé intervenční pokusy poukazují na vazbu mezi přísunem vápníku a úbytkem symptomů.

SPOTŘEBA VÁPNÍKU A VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ

JAKÝ JE DOPORUČENÝ NUTRIČNÍ PŘÍSUN VÁPNÍKU?

Denní příjem vápníku se v evropské či americké stravě pohybuje mezi 600–1200 mg. z tohoto množství se vstřebává jen 5–50 %. Přibližně 50–70 % celkové denní spotřeby se hradí mlékem a mléčnými výrobky. Odborníci na metabolismus se shodují v názoru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné hmoty a tím znemožňují jeho využití, a naopak obsahuje laktózu a některé aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují.

Ve většině případů se uvádějí doporučené denní dávky ve výši:

• 500 mg ve věku  1–3 let
• 700 mg ve věku 4–6 let
• 900 mg pro 7–9 let
• 1200 mg mezi 10 a 19 lety 900 mg u těhotné ženy 1200 mg u žen nad 55 let a u mužů nad 65 let.

Pozor: Nezaměňovat tento doporučený nutriční přísun s doporučenou denní dávkou(DDD) vápníku, která se objevuje na etiketě výrobků (pro vápník 800 mg/denně).

JE NAŠE SPOTŘEBA VÁPNÍKU DOSTATEČNÁ?

V uplynulých letech byla provedena na toto téma řada studií, které dokládají, že současná spotřeba vápníku je celkově nedostatečná (s výjimkou u malých dětí). Mezi 10 a 18 lety mají chlapci průměrný přísun 1040 mg/denně, dívky 820 mg. Pod 65 let je spotřeba u mužů 850 mg/denně, u žen 770 mg. Nad 65 let se tato čísla mění u mužů na 790 mg/ denně a u žen na 690 mg/denně. Více než 50 % dospívajících dívek a téměř 75 % žen nad 50 let spotřebovává tedy méně než dvě třetiny doporučeného přísunu!

JAKÉ MÍSTO ZAUJÍMAJÍ MLÉČNÉ VÝROBKY?

Ve výživě současné populace zajišťují mléčné výrobky asi 70 % přísunu vápníku. zbytek je dodáván zeleninou a ovocem (16 %), vodou (7 %), cereáliemi (4 %), masem a rybami (3 %). Bez mléčných výrobků je tedy těžké zajistit potřebu vápníku. Z toho důvodu jsou v mnoha vyspělých zemích (Francie, Dánsko, Austrálie, Kanada, USA a další) realizovány projekty na podporu spotřeby mléka a mléčných výrobků, které akcentují konzumaci nejméně 3 mléčných výrobků denně (a jeden navíc na odpolední svačinu pro děti a dospívající). Rovněž těmito doporučeními s poukazem na konkrétní případy a prováděné kampaně se zabýval nedávný 27. kongres mezinárodní mlékařské federace v čínské Šanghaji.

Jedním z prioritních cílů musí tedy být zvýšení spotřeby vápníku, a to tak, aby se o 25 % snížil ten podíl populace, u kterého je přísun vápníku pod hodnotami ANC (doporučeného nutričního přísunu).