Vegetariáni děti? Hloupost, děti maso potřebují!

21.04.2021 Jana Čiháková

Správná výživa dítěte již od jeho narození je prevencí některých onemocnění v dospělém věku. Tedy pro správný vývoj je důležitý příjem živočišných bílkovin. Maso a masné výrobky jsou cenným zdrojem bílkovin, respektive aminokyselin. Rostliny a mikroorganismy jsou schopny si syntetizovat aminokyseliny z oxidu uhličitého, vody a dusíku, kdežto živočichové tedy i člověk, je musí přijímat potravou.

Pro člověka je nejdůležitějších 20 aminokyselin z nichž 8 aminokyselin je esenciálních. Esenciální aminokyseliny si člověk nedokáže sám vytvořit a je nutné je přijímat potravou. Trávením v potravě přijatých bílkovin dochází k uvolnění aminokyselin a člověk je pak využije k vlastní syntéze bílkovin. Běžná středoevropská smíšená strava (je zde zahrnut i příjem rostlinných bílkovin) pokryje potřebné množství esenciálních aminokyselin.

Při hodnocení potřeby příjmu proteinů nestačí počítat pouze s celkovým příjmem proteinů. K určení nutriční hodnoty proteinů se vychází ze skutečnosti, že organismus není schopen syntetizovat esenciální aminokyseliny, a proto se v proteinech stanovuje složení esenciálních aminokyselin pomocí aminokyselinového skóre. Nedostatečný příjem bílkovin zejména u dětí vede k poruchám duševního i tělesného vývoje, ke snížení odolnosti k infekcím.



Potřebné množství bílkovin ze stravy se liší podle věkové kategorie. Minimální denní potřeba bílkovin je uvedena v následující tabulce.

Pro snadnější orientaci pro maminky je lepší uvádět potřebné množství bílkovin na porce. Jedna porce je 60 g masa. Pro děti od dvou do tří let postačí jedna porce masa. U dětí nad čtyři roky by denní příjem masa měl být jedna až jedna a půl porce masa. Pro dospělého člověka se doporučuje jedna až tři porce masa.

Proč dávat dětem maso aneb pozitiva a obavy spojené s konzumací masa

Masem se dle vyhlášky č. 326/2002 Sb. rozumí všechny části zvířat určené k výživě lidí. Jednodušeji řečeno se masem se rozumí kosterní svalovina a vnitřnosti jatečně upravených těl zvířat. Chemické složení masa a průměrný obsah jednotlivých živin je uveden v následující tabulce. Hodnoty jsou uvedeny na 100 g masa.

Maso není jenom zdrojem plnohodnotných bílkovin, ale také je důležitým zdrojem minerálních látek například železa, fosforu, zinku, hořčíku a síry. Dále je důležitým zdrojem vitamínů jak rozpustných v tucích A a D, tak vitamínů B komplexu. Tady bych se ráda zastavila zejména u vitamínu B₁₂.

Denní potřeba vitamínu B₁₂ je asi 1 µg, u kojenců a batolat je to 0,5 µg. Potřebu tohoto vitamínu pokrývá maso a masné výrobky ze 70 %. Tento vitamín je výhradně přítomen v potravinách živočišného původu. Obsah v mase bývá v rozmezí 5 – 20 µg , vnitřnosti obsahují vitamínu B₁₂ mnohem více až 500 µg. U jednotlivých druhů masa je obsah vitamínu B₁₂ u hovězího 20 µg, vepřového 10 µg, kuřecího 5 µg a u ryb 13 – 25 µg. Příjem vitamínu B₁₂ je v potravě dostatečný vzhledem k nízké spotřebě a relativně vysokém obsahu. Problémy mohou nastat u přísných vegetariánů či veganů (snížení gastrického faktoru IF, projevuje se zhoubnou chudokrevností) a proto se vegetariánství a veganství u dětí nedoporučuje.

Do dětského jídelníčku bych doporučila zařadit zejména libové hovězí maso, které je zdrojem cenných bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Problém s konzumací červeného resp. hovězího masa je strach z nemoci šílených krav či s jeho kulinářskou přípravou a také s tím, že je děti často odmítají.

Co se týče drůbežího masa je pro děti velmi vhodné, protože je libové a u dětí lépe stravitelné, ale z nutričního hlediska neobsahuje všechny vitamíny a minerální látky (zejména v obsahu železa, které je právě obsaženo v červeném mase).

Čtěte také o tom, jak poznat maso z českého chovu

Dále bych do dětského jídelníčku zařadila 2x týdně rybí maso. Rybí maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny, vitamíny A, D, C, E, vitamíny B komplex a minerální látky např. P, K, F, Mg, Cu, Mn, J. Rybí maso je také cenným zdrojem omega 3 a omega 6 mastných kyselin, které jsou důležité pro zdravé srdce a cévy, ale také pro správný duševní vývoj.

Častá je také diskuze co se týče podávání vnitřností dětem. Pozitivní při jejich konzumaci je, že jsou zásobárnou vitamínu A, kyseliny listové a železa. Negativem je, že obsahují více tuku (zdroj cholesterolu).Hovězí játra obsahují v průměru 2650 mg cholesterolu na kg jater. Další negativum, které se například játrům připisuje je, že jsou zanesena škodlivinami z těla, avšak větší část těchto škodlivin je z těla během detoxikace vylučována ven. Přesto bych vnitřnosti do jídelníčku doporučila zařadit např. 1x za 14 dní.

Další obavy, které mohou mít maminky spojené s konzumací masa je obava z přítomnosti veterinárních léčiv a růstových hormonů.

Hormony jako růstové stimulátory jsou v rámci EU a tedy i České republiky zakázány. Pozor si ale musíme dát u masa z dovozu například u masa z USA, Austrálie, Argentiny, kde je podávání hormonů povoleno. Diskutované jsou možné karcinogenní účinky zejména u reprodukčních orgánů.

Zdroj Svět potravin (2010), foto shutterstock