24.06.2019 Jana Čiháková
Moravské a české vinice v souvislosti s klimatickou změnou ohrožuje nový fenomén, kterým jsou choroby kmene révy vinné. Tato onemocnění, mezi něž jako nejznámější patří ESCA, se významně šíří zejména s ohledem na delší periody suchého a teplého počasí střídající se s delšími periodami chladu a vlhka.
Podle expertů z Mendelovy univerzity v Brně se škody ročně pohybují nad hranicí 100 milionů korun. Význam této hrozby potvrzují i zástupci Svazu vinařů. Rozvoj onemocnění ovlivňuje mimo jiné masivní produkce sazenic, pro které neexistuje povinné testování. Na trhu navíc chybí jakýkoliv chemický přípravek, který by révu ochránil. Vinaři tak často musí odumírající části napadených rostlin ořezat a v některých případech celé keře vyklučit a vinohrad znovu vysadit.
Odborníci ze Zahradnické fakulty MENDELU tři roky zkoumali tři vinohrady s odrůdou Cabernet Sauvignon a tři s odrůdou Chardonnay. Každá z nich byla v jiné moravské vinařské podoblasti. „Počet zkolabovaných rostlin u Chardonnay a Cabernetu Sauvignon dosahoval v průměru 1,58 % ročně, přičemž výrazně náchylnější byla odrůda Cabernet Sauvignon.
V České republice máme 17.500 hektarů vinic při hustotě výsadby asi 4 000 keřů na hektar. Při přepočtení těchto dat se dostáváme na 1,1 milionu keřů odumřelých v důsledku chorob kmene révy vinné," uvedl Aleš Eichmeier z Mendelea – Ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU. Celková roční hospodářská ztráta při započítání nákupu a vysazení nových sazenic byla vypočtena na cca 150 milionů Kč.
Choroby kmene révy vinné způsobují rychlá či pozvolná odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena celosvětově až pětina všech vinohradů a tento komplex chorob je tak aktuálně nejvýznamnější hrozbou a Česká republika v tomto není výjimkou. Ztráty se tak vyrovnají například ekonomickému dopadu historicky nejzávažnějších škod způsobených padlím révovým, plísní révovou či mšičkou révokazem.
„Choroby kmene révy vinné jsou častější při větší hustotě výsadby nebo tam, kde vinař používá mechanizovaný řez. Je tedy na majiteli, jakou strategii zvolí, zda ekonomický přínos při použití mechanizovaného řezu převáží nad možnými zvýšenými náklady na podsadbu uhynulých rostlin," uvedl Eichmeier. Vinaři podle něj mohou omezit choroby výběrem vhodných odrůd a klonů. Už nyní ví, že například Merlot je mnohem odolnější, než Cabernet Sauvignon. K odolným rostlinám z bílých odrůd patří také Chardonnay. „Z mých zkušeností na tom v ČR nejsme zdaleka tak špatně jako, obecně, v zemích s teplejším klimatem. Viděl jsem po světě i vinice s 4 – 5% výpadkem ročně, i vyšším. Musíme se dle mého názoru především soustředit na výsadbový materiál, ten musí být co nejzdravější," dodává vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství (ZF) Mojmír Baroň. Vědci se budou nyní více zaměřovat na intenzivní šlechtění, protože některé genotypy révy přirozeně obsahují potřebné zdroje rezistence.
Podle výkonného ředitele Svazu vinařů ČR Martina Půčka jsou choroby kmene révy vinné velkou hrozbou, kterou se do budoucna bude potýkat doslova celý vinařský svět. „Vinohrady v České republice naštěstí nejsou doposud napadeny do takové míry, jaké musí čelit vinaři zejména v jižních státech Evropy, jako je Španělsko, Itálie nebo Francie, ale i zde tyto choroby způsobují citelné ztráty. Zatím se proti nim bohužel nikde na světě nepodařilo najít účinná opatření. Věříme výzkumným institucím včetně Ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU, který patří mezi nejaktivnější, že se jim problém podaří co nejdříve vyřešit," uvedl Půček. Výzkumníci podle něj hledají cesty hned na několika úrovních počínaje šlechtěním odolných odrůd, přes prevenci v podobě dezinfekcí a důsledného odstraňování a pálení napadené révy, až po využití chemických prostředků. „Na skutečný recept v boji s těmito chorobami však stále ještě čekáme," dodal Půček.
10.09.2024 | Prodeje výrobců lihovin v ČR klesly za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 procenta, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Unie proto v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádá politiky, aby zrušili další navyšování spotřební daně na lihoviny plánované na roky 2025 a 2026. UVDL zároveň tvrdí, že zvýšení spotřební daně příjmy státní pokladny nezvýšilo.
12.09.2024 | Slovensko zavede daň ze slazených nealkoholických nápojů a stávající spotřební daní z tabákových výrobků nově zatíží náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky a podobné zboží. Současně se bude dál zvyšovat zdanění cigaret. Rozhodl o tom dnes slovenský parlament.
11.09.2024 | Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o spotřebních daních, která především zmírňuje podmínky, za nichž mohou majetkově nebo personálně propojené minipivovary dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Sněmovna ji dnes propustila do závěrečného čtení. Pozměňovací návrh k ní v dnešním druhém čtení nikdo z poslanců nevznesl.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.