11.02.2011 Jana Divoká, Iva Málková
Je neoddiskutovatelné, že výživa je nedílnou součástí našeho života, a proto má zásadní vliv na náš fyzický i psychický vývoj. Nevyzrálý organismus dětí je na nedostatečnost výživy velmi citlivý, proto je pro správný vývoj dítěte potřeba jí věnovat velkou pozornost.
Stravování dítěte je v rukou nás dospělých, proto si v následujících řádcích pojďme povídat o tom, jak prostřednictvím výživy můžeme ovlivnit správný vývoj dítěte.
Životní styl rodičů ovlivňuje zásadním způsobem zdravotní stav budoucího potomka. Procesy plození jsou v rukách přírody, která většinou nedovolí, aby dítě počaly ženy, jejichž organismus není zcela v pořádku. Příkladem může být například zastavení menstruačního cyklu žen s mentální anorexií.
Pro správný vývoj dítěte je tedy vhodné, pokud rodiče vědomě dodržují zásady zdravého životního stylu, tj. vhodně se stravují, zařazují pravidelně pohybovou aktivitu a zásady duševní hygieny.
RADA! Plánujete-li rodinu, věnujte pozornost svému životnímu stylu již před početím dítěte.
Životní styl matky v těhotenství a v období kojení ovlivňuje vývoj dítěte zásadním způsobem, proto také kladou tato období větší nároky na výživu matky. Odborníci poukazují, že není nutné jíst v těchto obdobích nadměrně. Pozornost by měla být věnována přiměřenému energetickému příjmu a složení jídelníčku. Strava by měla být tedy rozmanitá a neměly by v ní chybět žádné důležité složky. Doporučuje se, aby maminka přijímala dostatek bílkovin, které jsou základními stavebními jednotkami tkání jak v období vývoje (růstu) dítěte, tak i poté v dospělosti a mají souvislost i s správným fungováním imunitního systému, enzymatické a hormonální činností. Proto je důležité přijímat dostatek libového masa, sýrů, mléka a mléčných výrobků, zejm. zakysaných.
Dále je důležitý příjem vhodných tuků, zejm. nenasycených mastných kyselin, o kterých bude zmínka dále. V těhotenství sehrává velkou roli kyselina listová, kterou by budoucí maminka měla dostatečně doplňovat již před otěhotněním. Kyselina listová je důležitá pro zdárný průběh těhotenství a má vliv na vývoj nervové soustavy plodu. Zdrojem kyseliny listové je zejména listová zelenina, obilné klíčky nebo ořechy.
Pro těhotné a především kojící maminky je nutné zajistit dostatečný přísun vápníku. Bohatým zdrojem jsou tvrdé sýry, mandle, sezamové semínko nebo mléčné výrobky.
RADA! Dostatečný přísun živin zajistíme jedině pestrou a vyváženou stravou. Není třeba dodávat, že do životosprávy těhotné či kojící ženy nepatří alkohol a jiné návykové látky. Opatrní bychom také měli zacházet s nápoji obsahujícími kofein.
Celkový vývoj dítěte závisí na vývoji mozku a nervové soustavy. Mozek - jeho „suchá“ část je tvořen a zejména tukem (cca 60%) a bílkovinami.
Jedinečnou úlohu při vývoji mozku sehrávají esenciální nenasycené mastné kyseliny. Jedná se zejména o kyselinu dekosahexogenovou (DHA) či alfalinolenovou (ALA). Tělo si esenciální mastné kyseliny většinou neumí samo vytvořit, proto je nutné je do těla dodávat.
Zdrojem těchto mastných kyselin jsou rostlinné oleje či ořechy (ALA) a rybí tuk (DHA). Je tedy žádoucí přijímat v naší stravě rostlinné oleje, ryby a rybí výrobky. Doporučeny jsou minimálně 2 porce ryb týdně. Nejvíce nenasycených mastných kyselin obsahují tučnější mořské ryby, jako je tuňák, makrela, ze sladkovodních pak úhoř či pstruh.
Pro vývoj mozku je také důležitý příjem vitaminů skupiny B – zejména tedy B1, B6, B12 a již zmíněné kyseliny listové (B9). Vitaminy skupiny B jsou důležité pro udržení pozornosti, paměť, soustředění a další oblasti činnosti mozku a nervové soustavy. Jejich zdrojem jsou zejména obiloviny, celozrnné pečivo, ořechy, sója, listová zeleniny, mléko, maso a další.
O významu kojení, jako nenahraditelném způsobu výživy dítěte, není třeba diskutovat. Stejně jako se vyvíjel po mnoho let člověk, vyvíjelo se i mateřské mléko tak, aby plně a účelně pokrylo potřeby dítěte. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradně kojení do 6. měsíce věku dítěte. V častém kojení dle potřeb dítěte lze pokračovat až do dvou let event. déle. Výhoda mateřského mléka spočívá v jeho přizpůsobivosti potřebám dítěte.
Pokud z nějakého důvodu nemůže být dítě kojeno a je krmeno náhradou mateřského mléka, pak by mělo být dodržováno její dávkování doporučené ošetřujícím lékařem.
Jak již bylo řečeno, děti jsou velmi citlivé na nedostatek některé složky ve stravě, proto by měl být jejich jídelníček velmi rozmanitý.
Veledůležité jsou pro vytvoření vzorců potravního chování dítěte první dva roky života. Proto je důležité i správné počáteční zavádění příkrmů, tj. správný začátek přechodu na nemléčnou stravu. Je doporučeno zavádět do jídelníčku dětí nejprve příkrmy zeleninové event. maso – zeleninové. Ovocné příkrmy by měly být podávány až ve chvíli, kdy si dítě zvykne na zeleninu. Sladká chuť ovoce by mohla poté zapříčinit, že dítě bude odmítat „nesladkou“ zeleninu.
Dítěti bychom pak měly postupně nabízet další potraviny a pomáhat mu tak pozvolna přejít na běžnou rodinnou stravu. Připomeňme, že v dětském jídelníčku by neměly chybět kvalitní bílkoviny (libové maso včetně masa rybího, tvrdé a přírodní sýry, mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané a vejce), dostatek sacharidů (obiloviny, pečivo, těstoviny, rýže apod.) a vhodných tuků. V jídelníčku by neměla chybět zelenina a ovoce. Sladké a tučné potraviny by měly být zařazovány jen výjimečně.
Při zavádění nových potravin do jídelníčku dítěte se můžeme setkat s odmítavou reakcí.
Pokud se zavádí do jídelníčku dítěte nové jídlo, ukazuje se, že nové jídlo je nutné nenásilně nabídnout přibližně 7-15x, aby dítěti začalo chutnat.
Chce to tedy obrovskou trpělivost rodičů, které vytrvají a servírují nenásilně dítěti jídlo, které odmítá. Většina rodičů neví nic o neofobii k jídlu a po prvním odmítnutí potraviny dítětem svou snahu vzdá.
Dítě dělá rádo věci, které jsou mu známé, nechce konzumovat novou potravinu, ale když se podávání opakuje, tak si zvykne, zvláště když je to potravina upravována a servírována v různých variantách nebo v kombinacemi se známými potravinami. Je výhodné dát dítěti menší porci jeho obvyklého jídla a k tomu jídlo pro něj nové v malém množství. Též pomůže, když nově zaváděnou potravinu vidí dítě jíst jiné lidi, vrstevníky. Roli hraje kromě chutě potraviny i vůně, barva, čerstvost, atraktivnost úpravy, estetický vzhled apod. Atraktivitu jídla zvýší též fakt, když je dítěti podáno, když má hlad.
RADA! Pokuste se při zavádění nové potravin, aby se dítě zapojilo do jeho přípravy, nechte ho volit v jaké chuťově variantě potravinu vyzkouší. Nové jídlo se zavádí nejen pravidelným opakováním. Z jednoho odmítnutí jídla dítětem se nemohou dělat závěry A pamatujme, že náš vzor je pro dítě mocným modelem!
02.01.2014 | Ať školáci nebo studenti, stojí před dětmi měsíc testování a pololetních hodnocení. Pozornost, paměť, porozumění, ale i schopnost vstřebat a zpracovat nové informace jsou tím, co rozhoduje.
13.11.2013 | Seriál o školních jídelnách zakončujeme rozhovorem s vedoucí školní jídelny při Základní škole Zbiroh Evou Květoňovou.
15.10.2013 | Jsou školní jídelny ochotné umožnit dětem dietní stravování?
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.