VYHAZOVAT PLEVEL? VĚČNÁ ŠKODA! HODÍ SE DO POMAZÁNKY I SALÁTU

25.07.2023 Jana Čiháková

Plevel nemusí být jen noční můrou zahrádkářů, naopak se může stát zajímavým zpestřením jídelníčku. Jeho benefity se skrývají nejen v obsahu zdraví prospěšných látek, ale také ve vizuální pestrosti, která na talíř přinese lákavé barvy.

Výlet do přírody nebo na zahradu tak nemusí být jen chvílí oddychu, ale může se stát návštěvou v pomyslném přírodním supermarketu, kde si navíc všechno zboží odnesete zdarma. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že u většiny druhů zkonzumujeme v pokrmu jen zcela minimální množství. Je třeba je tedy vnímat spíše jako zpestření než jako součást jídelníčku, ze které náš organismus zvládne čerpat významné množství látek. 

JEN TO, CO ZNÁTE

Základní pravidlo je stejné jako u sběru hub – sbíráme jen ty druhy, které bezpečně známe a poznáme. I v říši květin se nachází spousta lehce zaměnitelných dvojníků. Při takovém omylu si v tom lepším případě nepochutnáme, v tom horším může dojít ke zdravotním komplikacím. I u prokazatelně bezpečných rostlin by první ochutnání mělo probíhat po malých dávkách, aby bylo možné vyloučit alergickou reakci organismu na daný druh, projevující se například ekzémy, dýchacími potížemi, únavou či bolestí hlavy. Pro začátek lze doporučit přidat jedlý plevel k druhům zeleniny, které známe, a postupně se s méně známými chutěmi seznamovat. Salát výhradně z jedlých plevelů by si měli připravovat již znalci, které neobvyklé chutě nezaskočí a neodradí. 

Zrovna tak je třeba vzít v úvahu, jaká část rostliny je pro sběr a následné využití vhodná. Zatímco v některých případech lze zužitkovat prakticky celou rostlinu, u jiných jsou některé části ke konzumaci nevhodné, například pro svou hořkou pachuť. Obecně nejchutnější bývají mladé svěží lístky. Řada rostlin se v pozdější fázi růstu stává nestravitelnou. 

SALÁTY, POMAZÁNKY, PESTA

Při sběru je vhodné použít dostatečně velký košík, aby se rostliny nemačkaly. Pokud se ukládají do sáčku, je lepší zvolit látkový, případně papírový, aby nedocházelo k zapařování.  Všechny listy je třeba po příchodu domů důkladně očistit či omýt, případně zbavit hmyzu. V případě, že se rostliny nezpracovávají hned, je vhodné je umístit do lednice – ideálně zabalené do vlhké utěrky nebo orosené a uzavřené do krabičky. Kouzlo jedlého plevelu spočívá především v jeho bezprostřední konzumaci, jeho uchovávání v mrazničce se příliš nedoporučuje. Některé druhy umožňují nasušení, které později najde využití v podobě koření nebo čaje. 

V kuchyní se s většinou druhů jedlého plevele pracuje jako s listovou zeleninou a bylinkami. Úplně základní použití je do zeleninových salátů či na ozdobu polévek. Řadu z nich je možné nasekat do pomazánek, pesta či naložit do oleje. Řada rostlin je chuťově poměrně výrazná, zatímco jiné mají chuť poněkud mdlou. Ty se využívají zejména kvůli barevnému efektu – typickým příkladem je fialka, která díky své výrazné barvě ozdobí salát, ale také dorty či další dezerty. Také sedmikráska je v salátu, na pomazánce, krémové polévce nebo v sladkém pokrmu spíše na ozdobu než kvůli chuti.

PAMPELIŠKY KLIDNĚ CELÉ

Pro naprosté začátečníky se hodí rostliny, které poznají bez další nutnosti studia a rizika, že dojde k záměně za jiný druh – tedy například sedmikrásky, pampelišky, případně violky či bršlice. Pampeliškové květy najdou využití ve skvělém „medu“, listy je pak ideální přidat do pesta či salátu. Pro kuchyňské využití je třeba sbírat listy ještě velmi mladé, které nejsou nahořklé, v salátech mohou zastoupit například rukolu. Podporují činnost jater, žlučníku a slinivky. Zužitkovat lze i kořen, který lze jíst syrový, přidat ho do polévek či ho upražený a namletý vyzkoušet jako náhražku kávy. 

Bršlice kozí noha patří k plevelům, které trápí mnoho zahrádkářů, neboť spadá mezi ty nejvytrvalejší. Mladé listy se hodí do polévek, salátů, nádivek i pomazánek. Je bohatá na karotenoidy, chutí také mladou mrkev připomíná. V lidové medicíně se využívala jako lék při dně, kdy se obklady přikládaly na postižená místa, čaj z bršlice je silně močopudný. 

MÍSTO ŠPENÁTU PEŤOUR

Sběr mladých kopřiv je spojen s velikonoční nádivkou, ale je možné z nich uvařit i samostatnou přílohu podobnou špenátu. Nasekaná kopřiva se hodí také do těsta na bramboráky nebo karbanátky. Díky tepelné úpravě, respektive spaření vařící vodou, pak kopřiva ztrácí svou štiplavost. Nikdy tak do jídla nepřidávejte kopřivy syrové, mohli byste si nepříjemně popálit ústa. Kopřivy jsou bohaté na vitamín C i A, ale také řadu minerálních látek. 

Jako náhrada špenátu se dobře uplatní také mladé listy pěťouru maloúborného. Patří k nejobávanějším druhům plevele, neboť oplývá schopností se prakticky nepřetržitě množit. Kolem 50 cm vysoká rostlina s mírně chlupatou lodyhou kvete podobnými květy jako sedmikráska. Jsou mu připisovány léčivé antioxidační a protizánětlivé účinky. Čaj z čerstvých nebo nasušených natí se pije na posílení imunity a při zvýšené únavě. 

SÝRY SE SVÍZELEM? MIMOŘÁDNÁ ZÁLEŽITOST

Znovuobjeveným plevelem posledních let se stal medvědí česnek, ale stejný chuťový zážitek slibuje i česnáček lékařský, který se většinou schovává až někde v koutě zahrady, kde si na jeho květech pochutnávají včely a čmeláci. Ideální doba sklizně je, dokud jsou jeho listy mladé, jejich chuť je v tu dobu jemnější. Starší listy mívají nahořklou pachuť. Nejčastější využití je do salátů nebo na přípravu pesta. Jsou mu připisovány protizánětlivé a antiseptické účinky, vliv má na správnou funkci močového měchýře. 

Mezi neoblíbené vetřelce na zahrádkách patří také svízel přítula. Nicméně pro ty, kdo se ho chystají konzumovat, bude vítaným společníkem. Čaj má blahodárný vliv na fungování celé řady orgánů, výluh pomáhá při hojení ran. Horní lístečky, které jsou měkké a šťavnaté, jsou skvělé v salátech nebo v pomazánkách. Díky obsaženému enzymu parachymozin lze svízel využít dokonce jako rostlinné syřidlo při výrobě sýrů.  

OPATRNĚ NA ŠŤOVÍK

Mezi četné zástupce zahrádek patří také ptačinec prostřední, známý spíše je pod lidovým názvem ptačinec žabinec. Mladý žabinec připomíná chutí hrášek nebo kukuřici. Ozvláštní tak saláty, pomazánky či těstovinové směsi, omelety, nádivky. Je bohatým zdrojem vitamínů A a C, má močopudné účinky, pomáhá při odkašlávání. Na okrajích cest či v příkopech můžeme objevit vesnovku. Nejvhodnější k využití jsou vršky rostliny s ještě nerozvinutými květenstvími, které chuťově připomínají trochu pikantní brokolici. 

Jetel je jedním z příkladů mnoha možných využití. Listy hravě nahradí klasický salát. Nasekaný pak udělá službu na chlebu s pomazánkou. Krásně vypadající květy se pak budou vyjímat na prakticky jakémkoli pokrmu, včetně polévek nebo dezertů. Také jitrocel lze použít do salátů či smoothie. Starší, lehce dřevnatější listy, je možné orestovat, aby změkly. Je známý svými hojivými účinky, sirup z něj má nejen zdravotní benefity, ale také skvěle chutná, poslouží i jako alternativní sladidlo v kuchyni.

Základní chuť šťovíku asi není třeba nijak představovat. Kdo má kyselé, citrusové chutě rád, může ho použít do letních limonád i do polévky. Jen pozor na množství – nejen že by mohl být výsledek až svíravě kyselý, ale nadměrné množství šťovíku nesvědčí ani našim ledvinám.