Výprava za sušenými mravenci a pečeným morčetem

07.01.2014 Petra Hanušková

Divoká příroda, poklady Inků, nízké cestovní náklady a trocha toho dobrodružství – důvody, proč se vydat do Jižní Ameriky, mohou být různé.

Jídlo mezi ně ale obvykle nepatří. Přitom je to trochu škoda, málokde totiž ochutnáte tolik známých surovin, přitom netradičně zpracovaných. A málokde vám dobré jídlo přinese tolik rozporuplných zážitků.

„Vykloň se z okýnka a foť hory. A ne abys to upustila," přikazuje mi bratranec a podává mi svůj nový digitální fotoaparát. Stahuji okýnko u malé ojeté dodávky, kterou zde vydávají za minibus a která nás má bezpečně dovézt do kolumbijského příhraničního městečka Pasta. Není to zrovna lehký úkol, řidič si to totiž v 2 500 metrech nad mořem sviští téměř stokilometrovou rychlostí, takže v každé zatáčce hrozí, že do obrovské propasti pod námi poletí nejen foťák, ale za ním se zřítím i já. Navíc jsme před chvílí najeli do obrovské díry a zvuky zvenčí nám sugerují neblahou myšlenku, že jedno z kol za chvíli upadne.

Řidič však suverénně zastavuje až za dalších deset minut u jedné z občerstvovacích stanic vysoko v horách a zatímco se zádumčivě dívá na pneumatiku držící z posledních sil, my máme právo se občerstvit. „Tohle asi bude chtít víc masa než obvykle, co?" poznamenává bratranec.

Tradiční jihoamerická lahůdka - pečené morče

Proč jíst maso

Konzumace masa nám totiž při našem putování Kolumbií, Ekvádorem a Peru už několikrát zachránila zdravý rozum. Nejen, že obvykle pochází z místního dobytka, čili je většinou čerstvé a výborně připravené, ale také ho na každém talíři dostanete pořádný kus. Velká porce skvělého jídla pak obvykle zajistí dostatečný počet bílkovin i endorfinů na to, abyste byli schopni absolvovat další cestu, a dokonce se na to těšili. Být vegetariánem v Jižní Americe je skutečně velmi těžké.

V mořských oblastech chybí nechybí  na jídelním lístku chybět ceviche, čerstvé ryby nakrájené na malé kousky a naložené v limetkové šťávě

Pokud se kohokoliv zeptáte, jaké je typické jihoamerické jídlo, obvykle se mu vybaví argentinské steaky. Ale steaky jsou pouze jednou z mnoha úprav, se kterou se zde setkáte. V restauracích, bufetech nebo pouličních stáncích seženete téměř všechny druhy masa připravené na rozličné způsoby, od grilovaných kuřat a syrových ryb, až po vepřové a hovězí vývary.

K masu se obvykle podávají nám známé i méně známé přílohy – rýže, brambory, kukuřičné placky, grilované banány plantain, pečená kukuřice, fazole nebo quinou. Jídla navíc nebývají nijak extra kořeněná, proto když si dáte například kolumbijské jídlo, máte pocit, že chutná vlastně docela evropsky, ale je v něm zároveň cítit něco exotického.

Jihoameričané jsou pověstní svým temperamentem, mluví jeden přes druhého a jejich rodiny bývají velmi početné

Vliv Evropy, Asie i Afriky

To má samozřejmě historický důvod, když Latinskou Ameriku dobyli Evropané, některá jídla původních obyvatel zkombinovali se svými národními pokrmy. Čím dál více se zde také projevuje kuchyně pozdějších imigrantů, a pokud procestujete celý kontinent, objevíte nejen španělské a portugalské vlivy, ale také italské, asijské a africké.

Jižní Amerika je také proslulá snadnou dostupností jedné rostliny – bez velkých potíží tu totiž seženete sušené listy koky

Mezi hlavní suroviny k přípravě jídel patří kromě masa především brambory, papriky a sýry. V severních státech tvoří základ jídelníčku také kukuřice. Ta se zde pěstovala už před 5 000 lety a používá se například při přípravě tradičních placek arepas nebo kukuřičného piva chicha. Velmi oblíbené jsou také empanadas, pšeničné kapsy plněné nejčastěji masem nebo sýrem, které prodávají především v Kolumbii téměř na každém rohu. Jednotlivé regiony mají také vlastní speciality, v mořských oblastech například nebudou na jídelním lístku chybět ceviche, čerstvé ryby nakrájené na malé kousky a naložené v limetkové šťávě. Ceviche patří mezi tradiční pokrmy starodávných Inků a nejčastěji se tak s nimi setkáte v Peru. V Peru je možné ochutnat i další incké speciality, například maso z alpaky. Pro Patagonii jsou pak typická jídla z jehněčího a zvěřiny, Brazílii zase nemůžete procestovat bez ochutnání feijoady – dušeného hovězího a vepřového s fazolemi.

Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Svět potravin, které vyšlo 23. prosince.