30.06.2020 Jana Čiháková
Pobyt v přírodě, pod širým nebem a v klidném prostředí je mimo jiné také způsob přirozeného posilování imunity a zároveň také „balzám na nervy“. Ne vždy a všude je to ale možné, a navíc záleží na výběru místa, délce pikniku i výběru potravin, které plánujeme konzumovat. A vůbec na řadě věcí….
V ČR jsou velké plochy naší krajiny veřejně přístupné a možnost využít je k procházkám i piknikům je poměrně široká. To se ovšem netýká národních parků a zvláště chráněných území, kde je možnost pohybovat se pouze po vyznačených trasách, a kde také není dovoleno trhat lesní plody nebo rostoucí byliny, a samozřejmě ani „piknikovat“ (nejsou-li k tomu zvláště vyhrazená místa). Obecně tak také nelze činit na privátních a viditelně oplocených pozemcích. Vzhledem k tomu, že pikniky nemají v ČR zas tak velkou tradici (mnohem častější je grilování na zahrádkách), není navíc na takové akce naše krajina systémově připravena například tak, jako je tomu například v anglosaských zemích (typicky třeba v Austrálii), kde je na nesčetných místech s předpokládaným pravidelným pobytem lidí v lokalitě vybudováno zázemí (například pro barbecue), s možností na místě si připravit pokrm, a také jej na místě zkonzumovat.
Na druhou stranu je v naší krajině, zejména pak v lokalitách, které spravuje státní podnik Lesy České republiky, vybudováno množství odpočinkových míst a altánků, které lze pro zastávku na jídlo bez problémů využít a někdy jsou u nich i krytá ohniště. Vše má ale svá pravidla, a na takových místech je také obvykle vyvěšen nějaký řád, který je nutné dodržovat. I podle mluvčí LČR Evy Jouklové jsou lidé v lesích vítaní, musí se ale při pobytu v nich řídit lesním zákonem. Podle něj nesmí lidé v lese křičet ani volně pouštět psy, pohazovat odpadky, kouřit, rozdělávat oheň či tábořit, s výjimkou k tomu vyhrazených a označených míst - jinak až 50 metrů od lesa. Do některých, jinak obvykle přístupných míst, může být také dočasně zakázán vstup buď kvůli pracím prováděným v lese, nebo z důvodu ochrany zvěře.
Obdobně je tomu na neohrazených loukách, jak ale upozorňuje předseda Asociace soukromých zemědělců ČT Jaroslav Šebek, o úmyslu piknikovat by měl vědět majitel nebo nájemce pozemku. Sednout si na mez a dát si na ní z domova přinesený chléb s máslem asi nikoho rozčilovat nebude, rozložit se ale na pažitu s rozsáhlejšími zásobami jídla na delší dobu ale již představuje riziko, že takový neohlášený piknik někdo zcela oprávněně přeruší. V každém případě je ale zásadní, a v posledních letech naprosto nezbytné, předcházet rizikům vzniku požáru.
Piknik v přírodě by neměl představovat riziko jen pro přírodu, ale ani pro samotné piknikující. To například v praxi znamená vyvarovat se konzumace takových potravin, které působením tepla rychle degradují. I když přímo riziko otrav není ani po několikahodinové jízdě autem na zvolené místo velké, riziko alimentárních nákaz a následných zejména střevních potíží samozřejmě hrozí. Největší mikrobiální rizika přitom představuje konzumace výrobků z masa. Obecně samozřejmě platí pravidlo dodržovat doporučení výrobce týkající podmínek skladování a zejména teplot. Všímat bychom si ale měli i dalších nápisů, například v případě konzerv formulací „po otevření spotřebovat“. Jsme-li u konzerv, pak je také vhodné rozlišovat mezi klasickými konzervami a takzvanými polokonzervami. Polokonzervy totiž patří mezi výrobky určené na rozdíl od konzerv k rychlé spotřebě, a zejména v těchto případech je nutné bedlivě sledovat doporučenou teplotu skladování, což je vlastně i teplota platná pro podmínky transportu.
Mezi polokonzervy patří přitom především různé typy výrobků z ryb, což platí i pro oblíbené rybičky naložené v oleji. Ponecháme-li stranu úmysl připravit si v přírodě pokrm z čerstvého masa, což předpokládá tepelné opracování a tedy nejspíše oheň (což rozhodně nelze doporučit), zůstávají nejrizikovější skupinou měkké salámy, které bychom si na delší cesty neměli brát raději vůbec. Další rizikovou kategorii ale představují také oblíbené řízky a výrobky na bázi sekané, u nichž je masná surovina sice tepelně opracována, ale v letních vedrech životnost výrobku velmi rychle klesá.
Pikniky se z mnoha důvodů hodí spíše na zahrádky, do kempů a obecně do míst, kde takovému záměru odpovídá jak zázemí, tak třeba i snadná možnost zlikvidovat po sobě pozůstatky hodování, které by rozhodně neměly končit v lese ani jinde v krajině. Což se bohužel často stává.
27.03.2024 | ngredience na velikonoční pečení jsou meziročně levnější v průměru o necelou pětinu. Zákazníci letos ušetří především za vejce (35 %), mléko (30 %) nebo mouku (27 %), nepatrně zdražilo pouze máslo. Průměrná sleva vybraných položek v akčních letácích byla letos 20 %.
10.09.2024 | Prodeje výrobců lihovin v ČR klesly za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 procenta, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Unie proto v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádá politiky, aby zrušili další navyšování spotřební daně na lihoviny plánované na roky 2025 a 2026. UVDL zároveň tvrdí, že zvýšení spotřební daně příjmy státní pokladny nezvýšilo.
09.08.2024 | Letos si burčák užíváme podstatně dříve. Podle vyjádření Svazu vinařů zhruba o 20 dní. Jako burčák se smí na českém trhu ALE označovat pouze nápoj z českých hroznů. Pokud se vyrábí ze zahraničních, musí nést označení částečně zkvašený hroznový mošt, což někteří prodejci nedodržují. Jak jim nenaletět?
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.