Vyšší dan na slazené nápoje? A není to předčasné?

24.09.2021 Jana Čiháková

V České republice se v poslední době objevují snahy o vyšší zdanění potravin obsahujících cukr. Má to však háček! Populistické kroky v oblasti nadměrné regulace trhu některými vybranými potravinářskými komoditami jsou jaksi… neuvážené.

V Česku je podle aktuálního vydání Indexu pečovatelského státu (Nanny State Index) jedna z nejnižších regulací a zdanění potravin, alkoholických nápojů, tabákových výrobků a elektronických cigaret. Lépe než ČR je na tom Německo, naopak nejvíce spotřebitele omezují Norsko, Litva a Finsko. Index měří, jak moc jednotlivé evropské státy omezují spotřebitele v konzumaci alkoholu, tabáku, jídla a nealkoholických nápojů. V této souvislosti se však objevují snahy o vyšší zdanění výrobků obsahujících cukr, v tomto případě slazených nealkoholických nápojů. V Evropě má tuto daň 11 států. Rozšíří Česká republika jejich počet? 

V Dánsku daň ztroskotala

Cílem zavedení spotřební daně je eliminovat nezdravé spotřebitelské chování a dbát tak o veřejné zdraví. Ne všude se ale díky dani podařilo snížit spotřebu slazených nealkoholických nápojů. Příkladem neúspěchu je Dánsko, kde daň přestala fungovat. „Možné negativní dopady neuváženého zdanění jakékoli spotřeby v malé otevřené ekonomice je vidět na příkladu Dánska, Dánové jezdili nakupovat nápoje například do Německa a vliv na ekonomiku vlastního státu byl zanedbatelný,“ vysvětlila Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky. Otázkou podle ní zůstává, jak by to vypadalo, kdyby došlo k povinnému zdanění cukru v celé Evropské unii. „V tomto případě je nutné nastavit reálné cíle, jaké výsledky by měla tato daňová úprava přinést. Motivaci spotřebitelů by mohla zvýšit i jasná strategie do jakých programů půjdou vybrané finanční prostředky, např. sportovní aktivity, prevence obezity,“ dodala k věci.

Plýtvání zdrojů je zbytečné

Přílišná regulace navíc vede mimo jiné i k plýtvání zdrojů. Vždy by měla předcházet detailní analýza důsledků, které může mít na ekonomiku a zda povede ke skutečnému snížení negativních společenských jevů. Regulace obecně mají negativní vliv na rychlost vývoje a flexibilitu produkce, současně omezují svobodné rozhodování a nakládání s majetkem.

Z dosavadních vědeckých výzkumů bylo také prokázáno, že daně, resp. jejich zvýšení nejsou účinným nástrojem pro ovlivnění spotřebitelského chování v oblasti nákupu slazených nápojů. Zvýšení daní vede pouze k vyššímu ekonomickému zatížení méně majetné skupiny obyvatel.

A co na to výrobci?

Výrobci nealkoholických nápojů jsou přesvědčeni, že nástrojem, jak vést zdravý životní styl, je především informovanost a vzdělání spotřebitelů, nikoliv zvyšování daní. Takováto osvěta by měla koordinovaně probíhat ve spolupráci s průmyslem, školstvím, zdravotnickou komunitou a občanskou společností. V České republice je již dnes nastaven a probíhá program reformulací (nápojů a potravin) také s cílem postupného snižování cukru ve slazených nápojích. Obdobnou cestou může být i určité zohlednění velikosti porce, tedy objem prodávaného slazeného nápoje.

Z vyjádření Svazu výrobců nealkoholických nápojů vyplývá, že nejen velcí hráči na trhu se dobrovolně připojují k samoregulačním závazkům. Jde například o dobrovolný závazek evropské organizace výrobců sycených nápojů UNESDA, z minulosti známý zrušením prodeje slazených nápojů ve školách. Příslib představuje prohloubení dlouhodobé politiky výrobců nápojů, kteří se prostřednictvím různých opatření rozhodli nepodporovat konzumaci sladkých nápojů u dětí.

Zdroj CZ TEST (říjen 2021), Foodnet, foto shutterstock