ZACHRÁNĚNÉ OBĚDY ŠETŘÍ TISÍCE TUN POTRAVINOVÉHO ODPADU

26.09.2023 KATEŘINA KMECOVÁ

Plýtvání potravinami se stalo v posledním desetiletí jedním z hlavních celospolečenských témat. Týká se všech článků řetězce, a to od primární produkce až po konečného spotřebitele. Darování potravin ze supermarketů je již řadu let samozřejmým standardem, nyní se pozornost přesunula na možné darování hotových jídel z gastroprovozů. Jak zachránit alespoň část z tisíců tun, které zde přijdou nazmar?

Podle odhadů vědců z Akademie věd ČR české jídelny a provozy rychlého občerstvení každoročně vyhodí asi 27 tisíc tun potravin. Zásadní část přitom tvoří potraviny, které jsou naprosto v pořádku a je možně je bez rizika konzumovat. Šance, jak s těmito pokrmy dále naložit, se chopil spolek Zachraň jídlo, jenž se v problematice plýtvání potravinami dlouhodobě angažuje. V loňském roce proto spustil projekt Zachraň oběd, který si klade za cíl, aby neprodaná jídla nekončila v popelnici. Momentálně je počet zapojených jídelen osm a jejich počet má dále narůstat.

TEPLÉ JÍDLO POTŘEBNÝM

Zúčastněný gastroprovoz dostane k dispozici krabičky, do kterých servíruje jednotlivé porce. Pro takto připravené jídlo pak po ukončení výdeje dorazí kurýr a převeze je do určených charitativních organizací. „Naše partnerství se spolkem Zachraň jídlo a projektem Zachraň oběd vychází ze společných hodnot a závazku ke zodpovědnému využívání zdrojů. O to více nás těší, že tato spolupráce přináší pomoc těm, kdo ji opravdu potřebují,“ uvádějí zástupci společnosti DoDo, jež se na převozech pokrmů podílí.

V charitativních organizacích je jídlo rozdáváno potřebným, tedy seniorům, bezdomovcům, rodičům samoživitelům či ukrajinským uprchlíkům. Nejde v žádném případě o zanedbatelnou iniciativu – od března loňského roku bylo zachráněno a dále předáno více než 20 tisíc porcí v hodnotě přes 1,2 miliónu korun.

FIRMY BEZ STAROSTÍ

Zachraňují se pokrmy, které zbyly a které by dříve skončily v koši. Veškeré náklady na jejich přípravu již byly vydány, firma z nich žádný další profit mít nemůže, ovšem jejich darováním je možné nasytit osoby v tíživé situaci. Inciativa Zachraň jídlo proto vyzývá firmy, aby se k projektu připojily a zbylá jídla darovaly potřebným. Mezi ideální dárce patří firemní jídelny, kterým zbývá alespoň pět porcí vařených jídel denně, cateringové společnosti či producenti hotových chlazených pokrmů. Lepší jsou kantýny bez samoobslužného provozu, neboť jídla v nich mohou být neopatrnou manipulací strávníků bez zdravotního průkazu kontaminována.

Je to jedinečná možnost, jak se firmy mohou chovat společensky odpovědně. Darováním pokrmů se energie vložená do vypěstování potravin, chovu a dalšího jejich zpracování využije naplno. Výhodou je, že gastroprovozy, které se do projektu zapojí, mají s darováním minimální náklady. Jídla musejí jen zabalit a předat kurýrní službě. Navíc u pokrmů, které se neprodají a dále putují potřebným, je možné jejich cenu považovat za nulovou, a tudíž odpadá také povinnost odvést z nich DPH. Iniciativa také vytvořila podrobný manuál, jak by mělo darování probíhat, aby se dárce vyhnul problémům. Právě obavy z možných sankcí jsou častou překážkou, proč se gastroprovoz do projektu nechce zapojit.

DOBROVOLNÉ PŘÍSPĚVKY

Přebytečné jídlo dostává iniciativa od jídelen zdarma, ani kurýrní služby nepožadují za své služby peníze, nicméně vznikají náklady na organizaci či provoz aplikace, která darování usnadňuje. Kdo by chtěl tento projekt podpořit, může tak učinit prostřednictvím takzvané Obědovky, tedy příspěvku, díky němuž se ještě více nevydaných obědů z pražských jídelen může dostat potřebným. Za darovaných 300 korun spolek zachrání 15 porcí jídla. V současné době není možné, aby své přebytky darovaly příspěvkové organizace, například školní nebo nemocniční jídelny. Je však možné, že právě tímto směrem bude vést další vývoj v této problematice.

LEPŠÍ LOGISTIKA

Darování hotového jídla výrazně usnadnila vyhláška Ministerstva zemědělství, která vstoupila v platnost na začátku června. Vyhláška umožňuje provozovatelům stravovacích služeb darovat pokrmy, které byly zchlazeny či zmrazeny před koncem jejich spotřeby. Až do této doby bylo nutné pokrmy zchladit či zmrazit bezprostředně po jejich dokončení. Nyní provozy mohou jídlo zamrazovat průběžně během dne podle potřeby. Do této doby bylo nutné všechny pokrmy zkonzumovat do pár hodin po předání, pokrm musel mít při převozu udržován při minimálně 60 °C a do charity se dostat při této teplotě. Druhou variantou je převážet jídlo v uzavíratelných gastronádobách. V takovém případě musí mít přijímací charita zkolaudovaný prostor pro výdej jídla, neboť zde budou zaměstnanci s jídlem dále manipulovat.

Tato úprava velmi výrazně usnadní darování přebytečného jídla. To nově nebude muset být rozvezeno bezprostředně po skončení výdeje gastroprovozovny, ale bude možné k logistice přistupovat s větší variabilitou. Samozřejmě hlavní zásadou zůstává bezpečnost darovaného jídla. Veškeré darované pokrmy musejí být zdravotně zcela nezávadné. Za jídlo, respektive jeho bezpečnost, zodpovídá vždy ten článek řetězce (jídelna, kurýrní služba, charitativní organizace), který má v té dané chvíli pokrm pod svou kontrolou. Pokud má kdokoli v průběhu výdeje či přesunu jídla podezření, že je pokrm zkažený, má povinnost tuto skutečnost nahlásit.