Zápisky z medového ostrova

24.01.2015 Vladimíra Uhlířová

Voňavý pečený králík, křupavá datlová placička, z moře právě vytažená ryba, co se jen rozplývá na jazyku… Malta je zemí tisíce vůní a chutí díky své pestré historii a vlivu italskému, anglickému i arabskému.

V maltské národní kuchyni se odráží historie i vlivy mnoha kultur, které se na území tohoto ostrovního státu vystřídaly. Určitě byste měli ochutnat divokého králíka, nazývaného místními fenek, jeden z typických pokrmů, kterého Malťané, nebo spíše Malťanky, upravují na mnoho způsobů. Ať už klasicky s červeným vínem a česnekem, nebo pečením, dušením, smažením či se zapečenými těstovinami. Česnek nechybí ani v tradiční rybí polévce aljottě, ke které můžete přikusovat vynikající maltský chléb nazývanými hobz, patřící k nejlepším národním evropským chlebům vůbec. Nejlépe bude chutnat ten zakoupený v malém pekařství za rohem. A můžete si být jisti, že z voňavého obchodu jen s jedním kouskem lahodného pečiva neodejdete.  

Kostel pro každý den

Nejlepší doprovod k pokrmům tvoří kinnie, colový nápoj s pomerančovou příchutí a směsí hořkých bylin, který je k dostání na každém kroku. V kombinaci s rumem pak tvoří oblíbený drink Malta Libre. Pokud jste spíše pivaři, potěší vás místní pivo Cisk lager. Chutná i Australanům a Italům, k nimž se vyváží. Pořídit zde ale můžete i piva typu Red Leaf, John Bull nebo dovozové pivo české.

Ostrov vás okouzlí nejen výbornou kuchyní

Malta je zemí neuvěřitelných 365 kostelů, což má za důsledek pohádková panoramata a navíc – na každý den v roce na modlení či návštěvu připadá přesně jeden. Do nového dne u moře vás tak probouzejí zvony, klapot podpatků místních žen mířící pro čerstvé potraviny na trh a jejich zvučné hlasy, které ač svou naléhavostí a tónem evokují hádku, jsou jen příjemným ranním sousedským popovídáním tetek, jdoucích na trh nebo z trhu a sdělujících si své zážitky.

Kouzlo nádražního bufetu

Malťané milují pečivo a nedá se říct, že by jejich kuchyně byla úplně zdravá. Oblíbené jsou pastizzi z listového těsta, jakési rychlé „pečivové svačinky“ během dne, jejichž náplní je buď ricotta nebo hráškový krém a prodávají se ve všudypřítomných pastizzeriích.  Nejvíce nám chutnaly ty u řady stánků s občerstvením na rušném autobusovém nádraží hlavního města. Asi genius loci a hlad po nových zážitcích.

Svačina pravých rybářů

Záliba v pečivu obecně pramení pravděpodobně z historie, kdy se hlavní jídlo dne podávalo až večer, zatímco přes den farmáři, rybáři i řemeslníci zaháněli hlad velkými kusy vynikajícího maltského chleba plněného rajčaty, olejem, olivami, ančovičkami nebo sýrem. Národním jídlem je pak, nepřekvapivě, pečivo ftira– rozkrojená placka s náplní, zvlášť oblíbená je ftira s tuňákem. I proto se již na palubě letadla na ostrov podává tuňáková minibagetka s olivami jako žaludeční aklimatizace na ostrovní stravu. Sladkou tečkou a závislostí se snadno stane imqaret – něco na způsob našich božích milostí s datlovou náplní. Zákusky s datlemi jsou hojně rozšířené a oblíbené, dopřát si ale můžete i vydatné dorty, na které se speciálně jezdí do kavárny ve městě Mdina. Její majitelé vyznávají půvabnou filozofii – štěstí si koupit nemůžete, ale můžete si koupit dort, a to je štěstí hodně podobné.

Navštívit Azurové okno je na Maltě povinností

Světová inspirace

Nemusíte však být živi jen z produktů pekáren, restaurací je na Maltě přehršel a výběr jídla v nich odkazuje podobně jako spousta památek, zvyků a jízda vlevo na starou dobrou Anglii. Malta je nezávislá teprve padesát let a v minulosti sloužily restaurace nikoliv turistům, ale právě anglickým námořníkům a vojákům. Jejich hlavními chody bývala smažená vejce, fish and chips a samozřejmě čaj. Dnes si však můžete ve stínu kostelů s výhledem na moře dopřát kuchyni čínskou, italskou, řeckou, maďarskou či indickou, ale i starodávnou maltskou.

Pozor na kaktusy

Z ryb je povinností ochutnat obzvláště lahodnou lampuku (dolphin fish), jejíž masíčko je nejlahodnější v období od září do Vánoc. Pokud si ji dáte v jednom z pobřežních městeček, může se vám stejně jako nám stát, že po objednání vyběhne majitelka restaurace ven, zaběhne do rybárny pro tu opravdu nejčerstvější rybu, staví se vedle v pekařství a za půl hodiny máte na stole manu nebeskou, doplněnou mističkami se saláty z opravdu vyzrálé lahodné zeleniny, po které se vám bude v rodně zemi potom stýskat. Do kufru si proto nezapomeňte přibalit lahodný med (dobře utěsnit, pečlivě zabalit) a voňavé citrony, sladké likéry z kaktusového ovoce (plody netrhat holou rukou, ostny o sobě budou dávat vědět ještě pár dní a to dost zřetelně a bolestivě), pikantní chilli naložené v octu a husté a vynikající domácí marmelády.

Maltská kuchyně není zrovna nejzdravější... O to lépe ale chutná!

Azurová radost

Zemědělství se věnují už jen pouhá dvě procenta obyvatel a políčka se zeleninou jsme viděli pouze na severu a na ostrově Gozo, stejně jako opuštěné farmičky, na kterých už dnes nikdo pracovat nechce. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, raná zelenina, víno, chová se dobytek, rozšířený je samozřejmě rybolov. Gozo jinak znamená „radost“, pyšní se stolovými horami, nádhernými kostely, překrásným Azzure Window a pobřežními salinami, ze kterých už se dnes sůl získává jen velice málo a většinu soli proto Malťané dovážejí. Opomenout byste neměli ani pomník Václava Havla, který byl slavnostně odhalen v listopadu 2013 v zahradách Hastings ve Vallettě, přezdívaných také „Zahrady milenců“ s nádhernými výhledy na města i moře.