Zdravé jídlo, drahé jídlo? Zhodnotili jsme účtenky dvou figurantů

23.07.2020 Jana Čiháková

Oblíbeným argumentem příznivců nezdravých jídel je vysoká cena kvalitních potravin. To samozřejmě může být pravda, ale taky nemusí. Zvlášť, pokud spotřebitelé nakupují s rozvahou a mají předem promyšlený plán, což potvrdil i náš malý průzkum.

Lákavým vodítkem při výběru a nákupu potravin bývá pro českého spotřebitele cena. Koupě akčního zboží nižší kvality ale nemusí být ve finále ta nejlevnější varianta. „Je sice pravda, že současná situace zdravějšímu stravování příliš nenahrává, výrazně se zdražila zelenina i ovoce, za normálních okolností bych ale řekl, že je konstatování toho, že jíst zdravěji je dražší, mýtus,“ říká RNDr. Pavel Suchánek, odborný garant nutričních poraden FitBee a dodává: „U zdravější stravy, která je při stejné gramáži opravdu o něco dražší, lze ale uplatnit princip plánování jídel, a tím minimalizovat to, že se nám potraviny zkazí a my je pak vyhodíme, což se u méně zdravých potravin stává celkem často.”

Pojďme se podívat do dvou košíků

„Na kvalitě potravin mi záleží. Hlídám si složení i původ. Ovoce a zeleninu kupuji výhradně sezónní – je tak nejlevnější. Vaření mě baví, takže se u nás doma moc neobjevují hotová jídla, polotovary, mražené potraviny atd. Maso mám ráda, ale ne každý den. Kupuji ho maximálně třikrát týdně. Často jím luštěniny, také těstoviny. Můj větší týdenní nákup stojí okolo 1000 korun, dokupuji pravidelně jen pečivo,“ říká Kristýna (23, studentka). Mezi pravidelné položky na jejím seznamu patří: jablka, okurky, brambory, rýže, špenát, rukola, kuřecí, krůtí nebo rybí maso, sýr, máslo nebo žervé, výběrová šunka, rajčatové pyré, kokosové mléko, těstoviny nebo luštěniny.

Richard (56, řidič) se o původ potravin příliš nezajímá, rozhoduje se podle ceny. Nakupuje 2x až 3x týdně okolo 400 korun. „Většinou si koupím to, co mám rád, zvlášť, když je to v akci,“ tvrdí. Pravidelně kupuje párky, mraženou pizzu, kuřecí nuggety nebo rybí prsty, šunku, salám, také sýr, brambory, slazené minerální vody, kuře, vepřové maso, pomazánky a saláty z pultu, tlačenku, vejce nebo točený salám, hotové polévky a omáčky na těstoviny a těstoviny. „Zvlášť u masa a uzenin hledím na cenu, kupuji vždy tu levnější variantu, velké cenové rozdíly jsou také u špaget a dalších těstovin. I tady volím to výhodnější,“ komentuje své nákupy dále. I Richard nám ukázal účtenku posledního nákupu. Není překvapením, že cena byla vyšší než u Kristýny – konkrétní položky popisujeme v infoboxu.

Kristýna jí zdravě, o nákupy si plánuje

Richard se stravuje částečně i na cestách

Hodnotíme nákupy a jejich přínos pro organismus

Aby naše tělo fungovalo dobře, je třeba mu dodávat i kvalitní „palivo“. Jednou z praktických pomůcek zdravého a vyváženého jídelníčku, je potravinová pyramida, kdy jsou jednotlivé potraviny vyskládány do pater dle důležitosti pro lidský organismus a také množství, které bychom měli sníst. Potravinovou pyramidu sestavili odborníci jako názornou pomůcku výživových doporučení. Potravinová pyramida se skládá z 6 potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé potravinové skupině je napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst. Jak uvádí Foodnet.cz, první patro pyramidy (základnu) tvoří obiloviny, rýže, těstoviny, pečivo. Základem stravy by měly být produkty vyrobeny z obilnin – patří sem pečivo, těstoviny, rýže, ovesné vločky, cornflakes, pohanka, knedlíky, kukuřičné výrobky. Tato potravinová skupina je bohatá na minerální látky, polysacharidy (složené cukry – hlavně škrob), vitamíny a vlákninu.

Druhé patro pyramidy tvoří ovoce a zelenina. Ovoce je kvalitním zdrojem vitaminu C a některé ovoce obsahuje i vitaminy skupiny B a karotenoidy. Nesmíme zapomínat na minerální látky a jiné ochranné látky zejména pak tzv. antioxidanty, které chrání tělo před účinkem volných radikálů. Zelenina je dobrým zdrojem vlákniny. Důležitou složkou jsou těkavé i netěkavé aromatické látky, které podmiňují typickou chuť a vůni zeleniny, a řada látek, které působí preventivně proti některým onemocněním, například nádorovým či kardiovaskulárním. Třetí patro pyramidy zastupuje mléko, mléčné výrobky, maso nebo masné výrobky, luštěniny, vejce, ryby. Poslední patro tvoří sůl, jednoduché cukry a tuky, kterých bychom měli konzumovat, co nejméně.

Je patrné, že z tohoto pohledu je jednoznačně vyváženější jídelníček Kristýny, která se ideálnímu schématu velmi přibližuje. Richardovo „menu“ je plné nezdravých tuků a také soli. Chybí v něm kvalitní zdroje vitamínů a minerálních látek i bílkovin. Sůl je dnes velké téma. Nacházíme ji i tam, kde ji nečekáme. Jíme jí skoro třikrát tolik, než je doporučeno. „Je velmi složité sestavit například týdenní jídelníček tak, aby denní příjem soli byl doporučených 5 až 6 gramů na den a aby to byl zároveň běžný jídelníček, který je zároveň aspoň trochu chutný,“ říká odborník. U Richarda jsou problémové i polotovary. „Polotovary obsahují velké množství soli, dále obsahují ztužené tuky nebo transmastné kyseliny, obsahují velké množství barviv, konzervantů a zesilovačů chuti atd. Celkově i použité potraviny jsou méně kvalitní. Zkuste si koupit zmraženou pizzu a podívejte se na kvalitu použitého masa a dalších ingrediencí,“ shrnuje.

Kdo jí ve finále ekonomicky?

Na ekonomické stránce nákupů se podepisuje i potravinová gramotnost. Jak jsou na tom naši spotřebitelé ohledně edukace o kvalitě potravin? Kristýnina gramotnost je rozhodně na vyšší úrovni. Richard k nakupování přistupuje s o poznání menší rozvahou. „Situace obecně se jednoznačně zlepšuje ve velkých městech, kde je znalost potravin a jejich složení běžnou součástí nákupů. Existuje i spousta informačních webů, a i sami výrobci deklarují na obalech výsledky nezávislých testů, kde výrobek uspěl apod.,” komentuje stav Pavel Suchánek.

Výpovědi obou nakupujících i jejich věkový rozptyl to jen potvrzují. „Neříkám, že vždy nakupuji jen bio, to ne, ale například u šunky hledím na obsah masa. Než abych si koupila levnou standard, raději si ji týden odpustím a posléze si koupím výběrovou. Uskromnit jsem se musela u zeleniny. Dříve jsem jí kupovala více, například lilek, cuketu, květák. Nyní kvůli ceně kupuji v podstatě jen rajčata a okurky, někdy zelí, ale dopřávám si je každý den. Z ovoce kupuji celý rok jablka, někdy koupím jahody, borůvky, maliny podle toho, co zrovna je. U jogurtů nebo másla si raději jednoznačně připlatím za tuzemskou produkci, přesto že některé tyto výrobky z dovozu vychází lépe. U masa je to jak kdy. Sahám po ověřených značkách, ideálně českých. Když jsou výrobky v akci, beru si jich víc a zamrazím je,“ doplňuje.

Richard se přiznává, že některé akční položky, které nakoupil ve slevě posléze nestíhá v daném objemu sníst a vyhazuje je. Kristýna nemá téměř žádný „odpad“. „Nejsem zero waste fanatik, ale snažím se neplýtvat. Je to neekonomické i neekologické. Z jednoho kuřete udělám jídlo na 2 dny. První den jej upeču, druhý den maso použiju třeba do rizota. Když mi zbyde omáčka z těstovin, zamrazím si jí, zamrazuju si i bylinky, které by mi jinak uvadly, polévky, pečivo, všechno, co se dá,“ sama konstatuje.

Zajímavé je sledovat i vícenáklady obou spotřebitelů. Richard toho zkonzumuje samozřejmě více. Nejen vzhledem k pohlaví a váze, ale i k zaměstnání, kdy je neustále na cestách. Často mu vznikají i externí náklady na svačiny či rychlé večeře, které často řeší po cestě. Kristýna si také občas zajde na večeři či oběd do restaurace, většinou si ale nosí jídlo s sebou v krabičce do školy i na brigády, kterými si přivydělává.

Jak najít cestu ze začarovaného kruhu?

I když se potravinová gramotnost zvyšuje, stále je zde polovina spotřebitelů, kteří k nákupům přistupují podobně jako Richard. Jde o komplexní problém. Ceny potravin jsou logicky ovlivněny poptávkou, která po nich panuje. Čím více jdou na odbyt nekvalitní potraviny, tím více se zvedá cena těch kvalitních. K docílení rozumného stavu je potřeba podporovat českou produkci a cenově dostupné komodity. Naštěstí se již pomalu daří přesvědčovat spotřebitele k volbě českého zboží, i když jeho cena je vyšší než u levných dovozů přebytků. Rozpoznat kvalitu je v tomto případě rozhodující.

K hospodárnějším nákupům však vede i spousta dalších, drobných, ale relativně snadných kroků: vyplatí se kupovat větší balení, dělat si přesný plán, co kdy budeme vařit, a tedy jak a v jakém množství je vhodné a výhodné nakupovat, dále hospodárně je třeba využívat potraviny, tedy neplýtvat, nakupovat pokud možno sezónně a potraviny vždy vhodně skladovat (mrazit, sušit apod.). Je sice příjemné následovat trendy, ale stejně dobré je poslouchat zdravý rozum: pěstovat si vlastní potraviny a místo zahraničních, nepopiratelně zdravých a mediálně provařených superpotravin zvolit takové, které bývají mnohem dostupnější a výživově zajímavé. Tedy české superpotraviny, jako jsou zelí, červená řepa anebo borůvky. Snažte se omezit polotovary, tedy různé instantní směsi, hotové omáčky, hotové pokrmy a podobně. V dobré kvalitě naopak bývá neochucená zmrazená zelenina, místo instantních kaší se vyplatí čisté vločky, které si sami dochutíte, jistě vás zaujme i neprobádaný svět luštěnin, o jejichž druzích možná nemáte tušení, ale skvěle a zdravě obohatí jídelníček… možností je spousta, chce to jen nebát se vykročit mimo zaběhnutý stereotyp.

Na začátku této cesty za zdravou a kvalitní stravou začněte z grutnu: snažte se vařit ze základních potravin: vajec, mléka, sýrů, masa, ryb, těstovin, rýže, vloček, luštěnin, ovoce a zeleniny apod. Připlaťte si při nákupu masa – nejenže vám kvalitní maso bude více chutnat, ale také prospěje vašemu zdraví. Nešiďte se ani v případě mléčných produktů, dále těstovin, které často bývají základem celého jídla, anebo u dochucovadel, jako jsou kečup, majonéza nebo hořčice, protože ta jsou pověstnou třešničkou na dortu. Vyšší kvalitu volte také u vajec, šunky, mouky (pracuje se s ní lépe) nebo čokolády (volte vysokoprocentní podíl kakaa). 

Účtenky odhaleny

Kristýny nákup

2 kg jablek, 3 okurky, 1 kg brambor, 1 hlávkové zelí, 500 g špenátových listů, rukola, 2x cherry rajčata, 500 g kuřecího masa, 1 žervé, 1 balení výběrové šunky, 2 mléka, 5 bílých jogurtů, ovesné vločky, slunečnicová semínka, 2 balení těstovin, 1 balení rýže, 1 balení čočky nebo krup, 2 rajčatové pyré, chilli papričky, 2 kokosová mléka, sůl, pepř, čerstvá bazalka.

Celkem: 969 Kč

Richardův nákup

1 kg brambor, 0,5 kg selské tlačenky, 15 dkg vlašského salátů, 20 dkg vajíčkové pomazánky, 4 balení sýrové omáčky, 2 láhve rajčatové omáčky na těstoviny, 2 špagety, 400 g párků, 12 vod s citrónovou příchutí, 1 balení margarínu, 1 kuře, 2 balení vepřového masa ve vlastní šťávě, 2 balení hranolek, 3 balení mražené pizzy, 30 dkg salámu vysočina, 1 mléko, 10 ks vajec, 500 g vepřové krkovice bez kosti, 1 balení rýže.

Celkem: 1295 Kč