ZVLÁDNUTÁ HYGIENA? ŽÁDNÁ SAMOZŘEJMOST!

27.04.2022 Jana Čiháková

„Důvěřuj, ale prověřuj,“ říká se. A u obchodů, kam se chystáte jít nakoupit „něco dobrého“, to sakra platí. Důkazem jsou výsledky posledních kontrol. Při nich totiž padal jeden rekord za druhým – zvlášť, co se okamžitého přerušení provozu týče. A že by šlo jen o drobné živnostníky? To se tvrdit nedá. Okamžitá stopka neminula ani na dvě prodejny konceptu COOP a jeden Penny Market.

Jestli se má mít spotřebitel na něco zcela automaticky a  bezpodmínečně spolehnout, je to bezpečnost potravin. Bohužel, jak vidno, nejde vždy o samozřejmost ani v 21. století. Ukázalo se, že provozovatelé přehlížejí zásadní nařízení, a  vystavují tak své zákazníky mnoha rizikům, která mohou mít negativní dopady na jejich zdraví. Orgány Státní zemědělské a  potravinářské inspekce (SZPI) se na kontroly hygienických standardů úzce zaměřují, kontrolní akce se nikdy neobejdou zcela bez postihů.

Letošní rok jich však výrazně přibylo. Jen v lednu bylo uzavřeno 21 potravinářských zařízení a  inspektoři mluví o  nejhorším výsledku za pět let. Podle mluvčího inspekce, Pavla Kopřivy, bylo ve stejném období roku 2021 uzavřeno 6 provozoven, o rok dříve šlo o 15 provozoven, v roce 2019 pak o 10 provozoven a v lednu 2018 o 13 provozoven. Pravidla platí pro všechny Na každého z  provozovatelů potravinářského podniku se vztahují hygienické standardy. Právě ty mají zaručit nezávadnost prodávaného zboží. Vyhláška ministerstva zdravotnictví (347/2002 Sb.) například stanovuje, že s  potravinami určenými pro prodej se musí zacházet tak, aby byla vyloučena rizika jejich kontaminace. Prodejna musí být umístěna a  technicky řešena tak, aby zboží nemohlo být ovlivňováno vnějšími vlivy, například působením slunečních paprsků, deštěm, kontaktem s  toxickými materiály a podobně. Všechny plochy musejí být připravené tak, aby se daly snadno udržovat, tedy zpevněné a  otíratelné, případně omyvatelné. Stejně tak platí, že v  každém takovém provozu musí být zajištěna ochrana proti vnikání a usídlení škůdců (hmyzu, hlodavců, případně ptactva) a  technické provedení musí umožnit bezproblémovou dezinfekci nebo deratizaci. A právě v tomto ohledu nám některé provozy značně pokulhávají.

NA CO SE KAŠLE?

Každý potravinářský provoz je přirozeně zajímavým útočištěm pro řadu škůdců. Proti nim jsou však provozovatelé povinni preventivně bojovat. Úplně nejjednodušším řešením je rozmístění monitorovacích návnad. V případě hlodavců jde o plastové deratizační staničky, do kterých se umístí návnada. Staničky se kontrolují jednou za dva až tři dny. V  případě, že je návnada netknutá či v  plastovém boxu není nalezen přímo usmrcený škůdce, je na prodejně vše s  velkou pravděpodobností v nejlepším pořádku. Druhou z možností je rozmístění odchytových pastí, přičemž si provozovatel může vybrat, zda zvolí pasti živolovné, pérové či sklapovací. Ty však musí být kontrolovány, na rozdíl od prvního typu, denně.

„Kontrola deratizačních monitorovacích staniček, ze kterých lze zjistit přítomnost škůdců v provozovně před tím, než dojde k  masivnímu rozšíření problému, patří k  základním  – a  u  řady kontrolovaných osob zanedbávaným – povinnostem,“ uvádí k  tristnímu výsledku kontrol Pavel Kopřiva a  doplňuje: „Kontrola v  prodejnách nebo zázemí zjistila výskyt myšího trusu, potraviny poškozené myším požerem a v některých případech i výskyt mrtvých nebo živých myší.“ Onemocnění mohou mít fatální následky.

JDE O ZDRAVÍ

Nejde jen o problém, který je společensky neúnosný. Škůdci jsou přenašeči onemocnění, v  případě hlodavců jde často o leptospirózu (Weillovu nemoc) nebo tularémii. Mikroby, které onemocnění způsobují, jsou vylučovány nejen trusem, ale i  močí zvířete. Obě začínají jako silnější chřipka, v  případě Weillovy nemoci však mohou být nerozpoznané příznaky a  pozdní zahájení léčby fatální. Kromě toho, že onemocnění útočí i na psychiku a může být provázeno psychózami, paranoiou i  halucinacemi, ve své druhé fázi významně poškozuje životně důležité orgány, mimo jiné játra a ledviny. Tím to ale nekončí. Potkan či myš mohou být také přenašečem žloutenky a  salmonelózy. „Přítomnost škůdců a  jejich exkrementů v  provozovnách představuje závažné riziko pro spotřebitele navíc také proto, že ke kontaminaci může dojít i u potravin, na kterých nejsou stopy působení škůdců patrné,“ důrazně upozorňuje Kopřiva.

POKUTA JISTÁ

V  případě, že SZPI zjistí v  kontrolovaných objektech takto závažná pochybení jsou její pracovníci oprávněni provozovnu okamžitě uzavřít! Je pak na provozovateli, aby provedl nápravu a  prokázal se dokladem o provedené deratizaci. Následně inspektoři provedou kontrolní šetření, po kterém zhodnotí, zda provozovatel již svůj podnik provozuje v  souladu s  hygienickými pravidly. I  přestože mohou podniku opět dát zelenou, provozovatel se i  tak dostává do správního řízení o uložení pokuty. I spotřebitelé by měli být na pozoru Ačkoli je činnost orgánů SZPI úctyhodná a daří se jim nevyhovující podniky zdárně zachytávat, jejich kapacita přirozeně nestačí na všechna zařízení, která prodávají potraviny. Z  tohoto důvodu by měla automaticky probíhat kontrola i  ze strany s p o t ř e b i t e l e , samozřejmě ne ve smyslu provádění kontrol v  prodejnách, ale provádění kontrol zboží. Vždy si pečlivě prohlédněte, zda nejsou obaly poničené ožerem či zda se na nich nenachází zbytky trusu. Nebalené potraviny  – ovoce a  zeleninu  – nekonzumujte po cestě, ale nejprve je doma důkladně omyjte! Samozřejmě nic nezkazíte tím, že budete nakupovat u ověřených prodejců, případně volit větší obchodní řetězce, ve kterých by mělo být dodržování preventivních opatření bezproblémové.