„Zabijačka“, nebo „zabíjačka“?

26.01.2015 Redakce

Co všechno je při domácí porážce zvířat zákonem povoleno či zakázáno?

Velká většina více či méně důležitých témat často rozděluje společnost na dva tábory. Obdobně lze říci, že existují lidé, kteří mají tradiční pochoutky buď ve velké oblibě, nebo jim „to“ naopak nic neříká. Tak či tak, masné výrobky v podobě jelítek, jaternic, tlačenky apod. si každý neodmyslitelně spojí s tzv. „domácími zabíjačkami“, které se zejm. v zimních měsících konají na mnoha místech naší republiky. Z veterinárního pohledu není vůbec důležité, zda se píší s dlouhým nebo krátkým „i“ – většinou z kontextu poznáme, že se hovoří o porážce prasete. Důležité je však říci, že „domácí zabíjačka prasete“ patří do velké skupiny domácích porážek – ano, „doma“ se totiž smí porážet i jiná zvířata. Co všechno je tedy zákonem povoleno, resp. zakázáno?

Domácí porážku prasat je možné provádět odjakživa a není potřeba žádat veterinární správu o povolení, ani předem oznamovat její provedení. Domácí porážka se jmenuje domácí, protože probíhá doma, „na dvoře“, a produkty z ní pocházející jsou určeny pro požití ve vlastní domácnosti - ať už se konzumace účastní rodina, přátelé, nebo sousedé. Veterinární správa provádí vyšetření masa pouze v případě, kdy tak stanoví na základě aktuální nákazové situace.

Od 1. ledna 2012 je v hospodářství chovatele rovněž povolena domácí porážka skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu. Chovatel však musí písemně požádat místně příslušnou krajskou veterinární správu o povolení domácí porážky uvedených druhů zvířat. Ostatní jatečná zvířata, jako je skot starší 24 měsíců, koně, osli a jejich kříženci, v domácnosti porážet nelze.

Stejně tak je v rozporu se zákonem pořádání veřejných porážek, a to již cca 50 let. S ohledem na zvíře, které má být poraženo šetrně a v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, by nemělo jít o žádné „divadlo“. Do oběhu (ať už zadarmo, nebo za peníze) lze uvádět výrobky pouze ze schválených zařízení, která jsou pod veterinárním dozorem. Vepřové hody pro veřejnost je tedy možné uspořádat, ale pouze následujícím způsobem: prase se nechá porazit ve schváleném zařízení (jatkách), kde je veterinárně prohlédnuto a rozbouráno. Zabíjačkové pochoutky je poté možno podávat lidem v rámci „veřejného stravování“, pro které platí další, zejm. hygienická pravidla.

Smyslem celého kontrolního procesu je snížit v co největší možné míře riziko přenosu nákazy související s neodborným či nehygienickým zacházením a ochránit tak veřejnost před onemocněními, jako např. salmonela apod.

Státní veterinární správa