KOLIK PET LAHVÍ SE ZRECYKLUJE? 100 LAHVÍ SE SLEDOVACÍM ČIPEM ODHALILO PRAVDU

07.06.2024 Jana Čiháková

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Vyplývá to z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů.

"Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi po té, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V současném systému se daří vytřídit 75 procent PET lahví. "V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá. A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou k třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití," dodal.

Ze zjištěných dat vyplynulo, že 39,6 procenta PET lahví po třech měsících končí v třídírně odpadů nebo sběrném dvoře. Do recyklačního centra se dostane 19,3 procenta z vytříděných lahví, 11,8 procenta putuje na skládku a zbylých 4,3 procenta na jiná místa, například louku, parkoviště u soukromého domu či okolí benzínové čerpací stanice. Téměř každá desátá PET lahev skončí v zahraničí, v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensku či ve Francii.

Autoři průzkumu umístili do 100 prázdných PET lahví čipy se sledovacím zařízením, které vhodili do kontejnerů určených na plasty v různých místech ČR. To, kde lahve jsou, poté po dobu tří měsíců sledovali analytici. Po celou dobu projektu neztratili data od 70 kusů.

Firmy vyvážející odpad a část obcí často tvrdí, že Češi důsledně třídí a v Česku se recykluje velké množství plastu. Ministerstvo však uvádí, že k přesnější evidenci toho, co se dělá s různými materiály, a k jejich efektivnějšímu využití pomůže centrálně zálohový systém na PET lahve. Ten by mohl v Česku začít fungovat od roku 2026. Z dat vyplývá, že materiálově využitelných je necelých 60 procent vytříděných lahví. Podle Hladíka to je i jedna z motivací, aby Česko začalo zálohovat.

Novela ministerstva má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Návrh novely zákona o obalech je aktuálně v legislativním procesu. Odpůrci zálohování však upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.

"Ministerstvem navrhovaný systém je předražený, má duplicitní logistiku, větší uhlíkovou stopu a je zatěžující pro občana. Obcím navíc jednoznačně navýší náklady na odpadové hospodářství. Sdílíme názory zástupců obcí, krajů, obchodníků, živnostníků a celé řady dalších subjektů a vyzýváme ministerstvo, aby předmětnou novelu stáhlo," uvedl dnes v tiskové zprávě Petr Havelka, výkonný ředitel Asociace českého odpadového hospodářství. K výzvě se v otevřeném dopise Hladíkovi přidali i zástupci odborníků, kteří s novelou nesouhlasí.

Iniciativa pro zálohování v reakci na provedený průzkum uvedla, že současný systém třídění není transparentní, a proto část obalů končí bez dalšího využití. "Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z 'petky' stane opět 'petka' a z plechovky plechovka," napsali ve vyjádření.