Q CZ: Už jste slyšeli o novém značení drůbežího masa?

26.07.2021 Jana Čiháková

Snadná a relativně rychlá příprava, téměř nekonečné množství kulinářských variant a nízká cena – to vše mimo jiné přispívá ke stále rostoucí konzumaci drůbežího masa v naší zemi. Jen za posledních deset let se v Čechách zvýšila spotřeba drůbežího masa téměř o pět kilogramů a v loňském roce dosáhla hodnoty 29 kilogramů na osobu a rok. Kuřata a výrobky z drůbežího masa navíc budou mít od července nové značení, pomocí kterého by se spotřebitelé měli řídit – a to z mnoha důvodů.

Konzumace drůbežího je výhodná i z nutričního hlediska – obsahuje málo cholesterolu, a naopak vysoký obsah bílkovin a celou řadu pro organismus prospěšných látek. Ze tří nejvíce konzumovaných druhů masa u nás (vepřové, drůbeží a hovězí) je přitom právě drůbeží jediné, které nepatří mezi „červená masa“, a také proto je k pravidelné konzumaci doporučováno nutričními specialisty a poradci.

České kuře, to je samá výhoda

Platí však, jako je tomu u všech jiných druhů zemědělských surovin a potravin, že „není drůbeží jako drůbeží“, zejména z hlediska kvality, ale také celého procesu produkce drůbeže. To však v reálné praxi nedokáže spotřebitel rozlišit a příliš velký rozdíl nepozná ani na talíři. Vyšší nebo nižší podíl stopových nutričních látek v drůbežím mase ale pozná naše tělo, podmínky chovu, které přitom také mají na složení drůbežího masa vliv, poznají pak „na vlastní kůži“ samotná kuřata. A pakliže jde o produkci dováženou k nám ze zahraničí, což se po vepřovém nejvíce týká právě drůbežího, pozná to životní prostředí, zatěžované transporty potravinářských produktů.

Při nákupu drůbeže se navíc spotřebitel nedozví, jaké nadstandardní podmínky jednotliví chovatelé používají, a nutno podotknout, že reálných příkladů je celá řada a zdaleka najde jen o hustotu chované drůbeže na metr čtvereční, ale třeba také o využití rašeliny jako prostředku k omezení rozvoje nežádoucích mikroorganismů (rašelina představuje kyselé prostředí, a to nemají různé „breberky“, ale ani někteří brouci, rádi). Nakonec je třeba ještě zmínit, že pokud by se zvýšily počty drůbeže chované v naší zemi, měla by z toho prospěch i naše pole, protože v drůbežích chovech vyprodukovaná organická hmota slouží jako přirozené hnojivo, které obohacuje půdu při pěstování hospodářských plodin.

Systém Q CZ už je za dveřmi

K lepší orientaci spotřebitele při nákupu drůbežího masa, při jehož produkci plní příslušní chovatelé nadstandardní požadavky, by proto mělo přispět označení prodávaných výrobků prostřednictvím certifikace Q CZ, což lze volně přeložit jako „česká kvalita“. Nepůjde přitom o označení formální – jak totiž připomíná mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý, předcházela zahájení režimu jakosti Q CZ a spojených dotačních programů více než roční schvalovací procedura ze strany Evropské komise. „Během tohoto procesu došlo také mimo jiné k doložení nadstandardů doložených parametrů samotného režimu jakosti. Po zahájení režimu jakosti bude v rámci dvanáctiměsíčního období kontrolováno ze strany certifikačního orgánu plnění jednotlivých nastavených nadstandardních parametrů s následným vydáním certifikátu,“ konstatoval Bílý. Systém Q CZ by měl být spuštěn a i když se bude primárně týkat tuzemských producentů drůbeže, vstup do něj bude otevřen pro všechny.    

„V souvislosti s bodem 41 pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech z roku 2014 se Česká republika zavázala dodržovat podmínky, které jsou s podporou spojeny. V případě nedodržení těchto podmínek by došlo k porušení práva Unie a uvedenou podporu by nebylo možné považovat za slučitelnou s vnitřním trhem EU. Mezi tyto podmínky patří také požadavek na otevřenost přijímaného režimu, kdy například nemůžeme po příjemci požadovat, aby měl ústředí v příslušném členském státě nebo byl usazen převážně v tomto členském státě, nebo používal výhradně domácí zboží nebo služby. V této souvislosti jsme potvrdili Evropské komisi, že tato podpora je otevřena producentům a zpracovatelům také z jiných členských zemí,“ informuje MZe.

Je vám jedno, jak kuře žije?

To sice znamená, že výrobky označené certifikátem Q CZ nemusí nutně pocházet z naší země, na druhou stranu to ale také znamená, že u produktů takto označených a prodávaných bude mít spotřebitel vyšší záruku kvality a dodržování „animal welfare“ (pohody zvířat) v každém případě. Nepůjde přitom ale jen o podmínky v samotných chovech – součástí udělení certifikátu bude také povinnost snížit výskyt bakterií Salmonela v prostředí chovů drůbeže a výrobků z vajec nebo masa, provádění základních vyšetření na přítomnost reziduí inhibičních látek a dalších vyšetření na přítomnost dalších bakterií a mikroorganismů. Dalším kritériem bude i krmení drůbeže krmnou směsí od producenta, který dodržuje pravidla nadstandardu bezpečnosti krmiv nebo zákaz používání antibiotik za účelem prevence. Samozřejmostí je také zákaz používání růstových hormonů a prostředků na obdobné bázi. Ty jsou sice v rámci EU již zakázány mnoho let, mnozí se spotřebitelů se ale domnívají, že se stále používají. V případě Q CZ budou mít dvojnásobnou jistotu, že tomu tak není.

Ministerstvo zemědělství počítá s udělením certifikátu Q CZ v prvním roce tohoto systému s postupným zaváděním nejprve v líhních drůbeže a užitkových chovech drůbeže po zpracování vajec a drůbeže. „V druhém roce fungování předpokládáme další rozšíření režimu jakosti také ke spotřebitelům. V rámci nastaveného systému jakosti je počítáno také s produktem D8, kterým je drůbeží výrobek,“ avizuje MZe. Jinými slovy, certifikátem Q CZ nebude označeno jen kůře, krůta nebo kachna, ale také drůbeží tlačenky, klobásy, šunky a další výrobky z drůbežího masa.

Naučte se poučku 70/20

Na závěr je ještě vhodné zopakovat, že sebekvalitnější surovina zakoupená k přípravě pokrmů může být znehodnocena buď nesprávným skladováním v domácnosti spotřebitele, ale i nevhodným způsobem zpracování, který úsilí chovatelů o co nejkvalitnější nutriční složení vyprodukované suroviny minimálně částečně zmaří. To se přitom týká zejména tepelné úpravy drůbežího masa. Za nejšetrnější je všeobecně považováno vaření, ze senzorického hlediska (zachování chuti) se pak za nejlepší možné zpracování drůbežího masa považuje pečení na pečícím papíře nebo grilování. Vždy je ale důležité nezapomenout na to, že drůbeží maso musí před konzumací nutně projít dostatečnou tepelnou úpravou. Stačí si zapamatovat jednoduchou pomůcku: „70/20“ – tepelné zpracování na nejméně 70°C po dobu minimálně 20 minut ve všech částech masa. Při této tepelné úpravě dochází ke zničení všech případných rizikových mikroorganismů.

Text Petr Havel, foto shutterstock