Chladit, ale nenamáčet

11.01.2011 Zdroj: SVS ČR

Aby se čerstvé drůbeží maso dalo bez ohrožení zdravotní nezávadnosti dobře distribuovat a nepodléhalo rychle zkáze, chladí se.

Evropskou legislativou jsou stanoveny tři povolené metody chlazení, a to vzduchem, dále vzduchem s postřikem a pak ve vodní lázni. Tento třetí způsob s sebou nese ale jistá rizika, na který Státní veterinární správa ČR již několikrát upozorňovala. V ČR se využívají zejména první dvě výše uvedené metody chlazení vzduchem, nebo vzduchem s postřikem. Co to má za výhody? Například minimální možnost kontaminace všemožnými mikroorganismy, a to, co je pro zákazníky velmi zajímavé, nehrozí nebezpečí, že by takto ošetřené drůbeží maso obsahovalo více vody.

Hodnoty maximálního celkového obsahu absorbované vody přípustné pro jednotlivé metody chlazení jsou stanoveny v příloze IX nařízení komise (ES) č. 589/2008, a konkrétně se jedná o tyto hodnoty:

• chlazení vzduchem                                     0 %
• chlazení vzduchem s postřikem                   2 %
• chlazení ve vodní lázni ponořením               4,5 %

Ovšem při chlazení vodou je snadné tento limit překročit. Proto také orgány státního veterinárního dozoru kontrolují kromě zdravotní nezávadnosti obchodovaného drůbežího i případný zvýšený obsah absorbované vody. A právě nyní se potvrdilo, že to, o čem SVS ČR hovoří, se stalo.

V těchto dnech totiž řešila Krajská veterinární správa pro Pardubický kraj nevyhovující výsledky laboratorního vyšetření na obsah absorbované vody u děleného drůbežího masa hluboce zmraženého původem z Polska. Je to důvod pro nepropuštění této zásilky do oběhu a vrácení zpět dodavateli. Jednalo se dodávku 4 608 kg kuřecích prsních řízků hluboce zmrazených.

Pro zákazníky to znamená, že si nekoupí za cenu masa vodu. A i takový je smysl státního veterinárního dozoru.