Co vlastně jíme?

29.05.2013 Redakce

O zdravé stravování se zajímáme čím dál víc. Nakupujeme na farmářských trzích, čteme složení potravin, sledujeme pořady o kvalitě potravin.

Přestože ovšem zásady zdravé výživy dobře známe, s radostí je porušujeme. Podle ankety na www.svetpotravin dokonce denně (57 % dotázaných)! Jak tedy vlastně jedí Češi v roce 2013? Výzkumy mezinárodního projektu FOOD, který uspořádala společnost Edenred v roce 2009, nezní příliš optimisticky. Stále jíme příliš mnoha masa, nakládáme si zbytečně velké porce, konzumujeme litry sladkých limonád a piva. Do toho pouze každý druhý člověk v práci pravidelně obědvá a „pochlubit se“ můžeme i největším počtem lidí v Evropě s nadváhou a obezitou. Tento problém úzce souvisí s tím, že nedodržujeme jídelní režim a často vynecháváme některý chod. Proti průměru Evropské unie tak máme dvojnásobnou úmrtnost na nemoci oběhové soustavy a nejvyšší výskyt na světě rakoviny tlustého střeva.

Moc si dopřáváme, kdy se nám zachce, nejen o svátcích, a do toho se málo pohybujeme. Sice jíme méně vepřového a hovězího masa než před dvaceti lety, kompenzujeme to však dvojnásobným počtem masa drůbežího a téměř kilem zvěřiny za rok. To spolu s nadměrnou konzumací dalších potravin živočišného původu vede především k příliš vysokému příjmu nasycených mastných kyselin, které jsou ve velkém množství pro lidské zdraví nepříznivé. Doposud tedy nic nového či překvapivého.

Pozitiva se však pomalu, ale jistě objevují a některé výsledky výzkumu nás mohou dokonce těšit – již jsme se naučili snídat, stále častěji si do práce nosíme krabičky s obědem (40 % zaměstnanců), takže máme kontrolu nad složením i kvalitou jídla. Snížili jsme příjem tučných či zakysaných mléčných výrobků. Mírně se také zvýšil počet zkonzumovaných ryb i korýšů a podíl vypitých ovocných šťáv. Přestali jsme se bát zkoušet nové druhy ovoce a tmavé pečivo, mnohdy dokonce sáhneme i po tom s různými semínky. Konzumace másla klesla o polovinu, olejů na třetinu. Zlepšujeme své stravování, ale jen velmi pozvolna.

Teorie známe, ale…

Jak hodně se však upřímně zajímáme o kvalitu potravin, o čemž svědčí zájem pořady typu Peklo na talíři či vysoká návštěvnost farmářských trhů? Nenadáváme nad nekvalitními a potravinami náhodou jen u televize nebo nad novinami, zatímco v obchodě stále nakupujeme tučné maso, párky a vlašský salát?

Jak z našich nezdravých stravovacích návyků ven? Všichni dobře víme, že stačí zmenšit porce, zvýšit porce zeleniny a snížit počet příloh, nahrazovat živočišné tuky rostlinnými (oleji, margaríny), místo limonád pít vodu. Lehce se řekne, těžko udělá. „V současné době je obezita velkým problémem nejen v ČR, ale na celém světě,“ upozorňuje nutriční terapeutka Ing. Olga Hudcová. „Pozorujeme kompenzaci pracovního i sociálního stresu jídlem společně s neochotou k jakémukoliv pohybu.“

Co proti tomu můžeme udělat? „Každý by měl začít u sebe a to hned. Přitom není třeba přistupovat k nějakým radikálním opatřením, stačí opravdu málo. Místo soli a bujonů používat při vaření více bylinky, místo smažení začít při přípravě pokrmů potraviny dusit, nebo nakupovat méně, zato kvalitnějších potravin,“ doporučuje Hudcová. Cílem je ozdravění jídelníčku takovým způsobem, aby takový nový životní styl byl dlouhodobě udržitelný.

„Důležité je jíst pravidelně, přibližně po třech hodinách, pokud možno v klidu, vsedě, pomalu a u prostřeného stolu,“ říká Hudcová. „Jídlo si vychutnávejte a sledujte, co jíte.“ Víme, že bychom neměli jíst u obrazovek počítačů a televizí, ale ruku na srdce, kdo z nás toto jednoduché pravidlo dodržuje? „Součástí každého pokrmu by měla být zelenina a sklenka vody. Vždy máme také možnost přemýšlet, zda náhodu neexistuje zdravější varianta dané potraviny,“ nabádá Hudcová. Místo vepřového a hovězího tak můžeme konzumovat ryby (minimálně jednou týdně), vhodnou a zdravou přílohou jsou například luštěniny. „O jídle přemýšlejte a jeho nákupy plánujte. Zamyslete se, jak často si dopřáváte zahuštěné omáčky, vydatné polévky a chléb se sádlem… Nebyly náhodou takové pokrmy dříve odměnou za tvrdou práci v lese nebo na poli?“

Z průzkumu dále vyplývá, že každá desátá žena drží neustále dietu, nejvíce „dietářek“ je přitom v hlavním městě. To muži řeší především, zda je jídla dostatečné množství a za jakou cenu. Ženy obecně si vybírají lehčí a stravitelnější jídla, případně hladoví. „Měli bychom pamatovat na to, že hubnutí nerovná se hladovění,“ upozorňuje Hudcová. „Můžeme jíst téměř vše, ALE v omezeném množství. Tedy nepřejídat se.“ Pokud k takovému jídelnímu režimu přidáme ještě pravidelný pohyb, s váhou bychom neměli mít problém.

Jak jedí Češi?

Naše nejčastější prohřešky

• nejčastěji obědváme v práci 10, maximálně 20 minut
• jako jediní v Evropě ve velkém jíme polévky a drůbež
• pijeme hodně slazených limonád
• jíme velmi kalorické obědy
• nutriční kvalita nás vůbec nezajímá
• nejtypičtějším obědem je kuře a pivo
• jíme rychle
• moc solíme
• libujeme si v nevhodných kuchyňských úpravách jako je smažení či grilování
• často potraviny vybíráme podle ceny, nikoliv podle kvality
• rádi jíme večer
• porce jsou mnohokrát nadbytečné, poloprázdného talíře se lekáme
• za rok sníme 51 kg ovoce mírného pásma, 34 kg jižního ovoce a přes 80 kg zeleniny na osobu
• spořádáme 16 kilo vajec, 37 kg cukru a 6 kg soli