Hodnocení dvojí kvality v praxi: Takto se bude postupovat?

20.09.2021 Jana Čiháková

Novela zákona o potravinách nově zavedla zákaz uvádět na český trh potraviny, které jsou zdánlivě totožně s potravinou prodávanou v jiném členském státě EU, jejichž složení či vlastnosti jsou však rozdílné. Jedná se o několik let diskutované téma, které bylo nyní ve finální podobě vtěleno no českého právního řádu a rozdílná kvalita potravin bude ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce („SZPI“) kontrolována a sankcionována.

Úvodem je nutné zdůraznit, že zákon nezakazuje rozdílnou kvalitu potravin jako takovou. Pokud však potravinářský podnik působící ve více členský státech EU dodává v různých státech různě kvalitní produkty, musí tato rozdílnost být českému spotřebiteli jasně deklarována, a to dle SZPI nejlépe přímo na samotném obalu změnou vhledu takového výrobku.

Praxe ukazuje, že potravinářské podniky mají s touto novou legislativou řadu praktický problémů. Zákon totiž nedefinuje, v čem má ona rozdílnost ve složení či vlastnostech výrobků spočívat a kdy tedy musí potravinářské podniky přistoupit ke sjednocení receptury či změně označení zdánlivě totožných, avšak svou kvalitou rozdílných, produktů. Zákon umožňuje ospravedlnit takovou rozdílnost pouze pomocí tzv. oprávněných a objektivních skutečností, kvůli kterým není možné stejnou kvalitu totožně označených produktů zajistit. Co představují ony oprávněné či objektivní skutečnosti již však zákon nespecifikuje.

Jak bude postupovat SZPI?

Po dlouhých debatách mezi předními národními a mezinárodním potravinářskými podniky a SZPI vydalo SZPI nezávazný pracovní materiál („Materiál“), který se pokouší definovat základní principy kontroly dvojí kvality potravin – materiál je dostupný na webu SZPI – zde.

Materiál popisuje mimo jiné postup, jakým způsobem bude SZPI uskutečňovat kontrolu dvojí kvality potravin. SZPI

• (1) v prvním kroku vyhodnotí, zda se jedná o potravinu stejné obchodní značky i názvu a totožného či zdánlivě totožného vzhledu (hodnotit se budou informace a dominantní znaky obalu v hlavním zorném poli),
• (2) pokud ano, posoudí, zda jsou ve složení či vlastnostech podstatné rozdíly (např. rozdílné složky potraviny – např. cukr versus náhradní sladidlo, smetana versus rostlinný tuk atd., rozdílné podíly některých primárních složek – např. podíl masa ve výrobku, rozdílné vlastnosti – např. odlišná hmotnost),
• (3) pokud ano, vyhodnotí, zda lze u zjištěných rozdílů zohlednit jejich zdůvodnění objektivními faktory (např. reformulace – dobrovolné strategie ke zlepšení přístupu ke zdravým potravinám, dostupnost či sezónnost surovin, požadavek vnitrostátního předpisu apod.)
  • o a pokud ano, zda je spotřebitel o těchto rozdílech náležitě informován (např. na obalu, webu, sociální síti atd.),
  • o pokud takové objektivní faktory nebudou ospravedlňovat podstatné rozdíly, nebude moci být taková potravina uvedena na trh s totožným či zdánlivě totožným vzhledem. Potravinářský podnik bude mít následně dle SZPI v zásadě dvě možné varianty jak postupovat, a to (i) sjednocení receptury pro všechny evropské trhy nebo (ii) provedení změny obalu/ vzhledu takové potraviny.

Až praxe SZPI ukáže, jakým způsobem bude přistupováno ke kontrole dvojí kvality potravin. Materiál představuje alespoň základní příručku, podle které by se měly jednotlivé potravinářské podniky řídit při uvádění potravin na český trh. V případě, že se někoho tato nová právní úprava vztahuje, doporučujeme si interně provést výše popsaný třístupňový test a vyhodnotit si, u kterých produktů hrozí riziko zakázané dvojí kvality. Následně pak zvážit, zda existují objektivní faktory odůvodňující případnou rozdílnost v produktech napříč EU.

Text: Adam Přerovský, advokát, Petr Müller, advokátní koncipient, oba AK Dentons Europe CS LLP, foto shutterstock