Na webu s nevyhovujícími potravinami je přes 750 výrobků

10.01.2013 ČTK

Na internetovém portálu www.potravinynapranyri.cz se od jeho spuštění shromáždily údaje o 750 falšovaných, nejakostních či nebezpečných potravinách. Informoval o tom server Vitalia.cz, který se dlouhodobě kvalitou potravin zabývá. V nadpoloviční většině případů šlo o nebezpečné výrobky. Nejčastěji byly potíže zjištěny u alkoholu a masných produktů. Nejvíce nevyhovujících výrobků lidé koupili v prodejnách Tesco, Kaufland a Ahold, uvedl server.

Z databáze vyplývá, že 55 procent nevyhovujících potravin bylo tuzemského původu. Z Polska, o němž zejména tuzemští potravináři dlouhodobě mluví jako o významném původci nekvalitních výrobků, pocházelo osm procent prohřešků, ze Slovenska necelá tři procenta. Zhruba dvě procenta špatných produktů byla z Číny. Například ze sousedního Německa, které je také významným vývozcem potravin do ČR, byly jen čtyři výrobky.

"V čase metanolové aféry asi nepřekvapí, že velkou část nebezpečných potravin představují lihoviny. Sice ne tak bezprostředně ohrožující život, zato v ohromujícím množství, byly nálezy nebezpečných potravin ze skupiny masné výrobky," uvedla šéfredaktorka serveru Vitalia Lenka Krbcová. U masných produktů kontroly podle ní nejčastěji odhalují plíseň, prošlá data, zapáchající surovinu či nepřirozeně lepkavé povrchy.

Jak ČTK zjistila na webu, 430 záznamů spadá do kategorie nebezpečných výrobků. Mezi ně se řadí například potraviny, které překračují limity cizorodých látek či je v nich použito nedovolené množství takzvaných éček. O falšování potravin, tedy případy, kdy byl zákazník většinou záměrně špatně informován o složení potravin, šlo ve 180 případech, nejakostních výrobků zjistili kontroloři 145. Na Tesco Stores připadá 88 zveřejněných potravin, druhý je Kaufland se 61 záznamy, třetí Ahold s 50 případy. "Přestože na velké prodejce je logicky více vidět, a za kvalitu nebo spíše nekvalitu prodávaných potravin často nemohou oni, ale jejich výrobci, je nicméně prodávající tím, kdo například nekvalitní výrobky objednává a kvalitu také ovlivňuje dalším zacházením s potravinami," uvedla Krbcová.

Podle mluvčího řetězce Tesco Jana W. Dvořáka je však vzhledem k celkovému počtu kontrol počet zjištěných prohřešků nízký. "V roce 2012 provedli pracovníci SZPI ve 232 obchodech společnosti 1230 kontrol, aktuálně je na pranýři Tesco 87krát," uvedl Dvořák. Řetězec podle něj prodá za tři měsíce zhruba 38 milionů výrobků, za stejné období podle něj inspektoři nalezli 40 případů nevyhovujícího zboží. Podle Dvořáka navíc za většinou pochybení stojí chyba výrobce.
"Není například fyzicky možné zkontrolovat každé balení vajec, která jsou dodávána v neprůhledných papírových obalech, v mnoha vrstvách na sobě, ve velikých objemech v řádu desítek tisíc balení denně," poznamenal mluvčí. Podobně je tomu podle něj v například u konzerv a jiných balených potravin včetně uzenin. Přes opakovaná školení podle Dvořáka stále dochází k prohřeškům způsobeným jednotlivými zaměstnanci na prodejnách.

Internetové stránky však v minulosti kritizovali také potravináři. Těm se nelíbilo, že je u jednotlivých prohřešků na webu uváděno jak jméno výrobce, tak obchodníka, a to i v případech, kdy vina je jednoznačně na obchodníkovi, jako jsou třeba přelepování data spotřeby či špatné skladování potravin. Web potravinynapranyri.cz spustily v červenci ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Výrobci a prodejci se podle MZe pod tlakem konkurenčního boje a ve snaze o udržení marží uchylují k nabízení nejakostních, falšovaných i nebezpečných potravin. Nejčastěji inspektoři odhalují potraviny s nepřiznanými levnými náhražkami a také klamání při označování výrobků v prodejně. V okamžiku spuštění web obsahoval údaje o 350 nevyhovujících produktech, které odhalily kontroly SZPI.
Web svým návštěvníkům umožňuje vyhledat informaci o nevyhovujícím výrobku podle jeho názvu, druhu, prodejce, země původu a distributora. Podle SZPI je takováto internetová stránka evropským unikátem.