Proč nosit dříví do lesa, léčivé houby si vypěstujeme sami

11.01.2021 Jana Čiháková

V naší zemi roste množství spotřebitelů, kteří za nemalé peníze (modelově 100 gramů za více než 100 korun) nakupují zázračné čínské houby pod názvem shiitake nebo reishi. Jenže právě tyto léčivé jedlé houby a mnohé jiné není nutné, obvykle v podobě potravinových doplňků, draze nakupovat. Lze je totiž poměrně snadno pěstovat, a to dokonce i v domácnosti, na zahrádkách nebo jako „vedlejšák“ k dalším zemědělským produktům na farmách.

V zemědělských podnicích nechybí potřebné zázemí a prostor pro pěstování „léčivých“ hub. Co ale zatím chybí, je zájem spotřebitelů a povědomí o tom, jaké benefity konzumace hub přináší. To je dáno několika faktory, samozřejmě především nedostatečnou osvětou. Velký podíl na tom však mají také farmaceutické firmy, a také jejich zásluhou se na obalech cíleně pěstovaných hub nesmí uvádět zdravotní tvrzení, až na jedno spojené s konzumací hlívy.

Přínosů konzumace hub je ale celá řada, přičemž mnohé z nich mají srovnatelné účinky s léky, neboť obsahují pro člověka příznivé látky, na rozdíl od léků ale v přirozené přírodní podobě, což pochopitelně není pro výrobce medikamentů dobrá zpráva. Pro další část spotřebitelů také nejsou léčivé jedlé houby vizuálně příliš atraktivní, některé z nich mají do vzhledu hříbků opravdu hodně daleko. Také skutečnost, že velkým producentem léčivých jedlých hub je Čína a obecně asijské země odbytu takových produktů, minimálně u části populace, nepomáhá.

Z občas publikovaných výsledků kontrol prováděných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí totiž vyplývá, že je to zejména produkce z mimoevropských, a často právě z asijských zemí, u níž kontroly shledaly nějaká pochybení. Nejen proto je tak vhodné zdůraznit, že sanovat poptávku spotřebitelů po těchto produktech můžeme vlastními silami. Zvláště, když jedlé léčivé houby rostou docela běžně i v našich lesích.

Houby na všechny neduhy?

Jde ovšem především o choroše a obecně o houby, které rostou na stromech či pařezech, případně houby, které nikdo nesbírá a u nichž je odrazující již jejich název, jako jsou hnojníky. Choroše a pařezové houby ale nemají k „normálním houbám“ tak daleko, jak si možná někdo myslí. Nově vznikající taxonomie hub na základě aktuálních vědecko-výzkumných poznatků dokonce považuje některé druhy chorošů za velmi příbuzné například skupině holubinek. I proto lze některé chorošovité houby bez problémů jíst, byť to zřejmě nelze obecně doporučit, protože ne vždy obsahují pouze zdraví prospěšné látky, ale také některé látky toxické.

Ty správné léčivé jedlé houby nicméně mají v porovnání s hřibovitými pro člověka příznivých látek mnohem více. Tak či tak, takový Verpáník lékařský se v minulosti používal na léčení tuberkulózy, dnes jej ale v lese najdete jen vzácně. Na rozdíl od Troudnatce kopytovitého, který je naopak docela běžný a lze jej využít k zastavení krvácení, při žaludečních potížích i při prevenci rakoviny. To platí i pro Březovník obecný, který se v lidovém léčitelství používal například jako prevence rakoviny žaludku. Jedlý a chutný je Choroš oříš s protinádorovými účinky, ten však roste poměrně vzácně.

Naopak běžně roste v našich lesích Houževnatec jedlý – i ten má protizánětlivé a také protinádorové účinky a má také snižovat hladinu cholesterolu. A tím jsme u léčivých jedlých hub. Houževnatec je totiž druh houby, kterou veřejnost zná z potravinových doplňků spíše pod pojmem shiitake, a právě shiitake lze cíleně i v našich podmínkách pěstovat. To samé platí i pro reishi, což je pro změnu houba Leskloporka lesklá, kterou lze navíc pěstovat docela snadno, také proto, že poměrně rychle roste.

Brzy i v našich obchodech

Pro potenciální zájemce o cílené pěstování léčivých jedlých hub je přitom důležité, že jejich vývoji, zkoumání optimálních podmínek růstu i hledání či produkci sadby se věnuje projekt na České zemědělské univerzitě v Praze, zaštítěný profesorem Ivanem Jablonským z katedry zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Reishi, ale také hlívy, se navíc pokusně ve sklenících ČZU pěstují, v současné době je sice sklizeno, ale projekt bude pokračovat v příštím roce. Velké množství údajů z praxe včetně jednoduchých návodů k domácímu pěstování (stačí třeba jen slaměné pelety, voda, igelitový obal a sadba, kterou lze koupit) navíc poskytuje publikace „Jedlé a léčivé houby a jak je pěstovat“, kterou vydalo v loňském roce vydavatelství Profi Press, a která má potenciál napomoci rozšíření povědomí o pěstování jedlých léčivých hub v malém i ve větším. Lze jen doplnit, že i v ČR lze bez větších problémů pěstovat nejen shiitake a reishi, ale také žampiony a hlívy, a kromě toho penízovky, šupinovky, ucho jidášovo, límcovky, hnojníky nebo smrže. V příštím roce by navíc mělo začít pokusné pěstování korálovce ježatého.

Pravidelná konzumace cíleně pěstovaných jedlých léčivých hub je v ČR dosud neobjeveným příspěvkem k posilování imunity a zdraví. To má na svědomí zejména vysoký obsah skupiny látek nazývané beta-glukany, které se v těchto houbách nachází – a také proto bychom měli takové houby konzumovat zhruba jednou týdně. A nemusí jít zrovna o žampiony nebo hlívy, což platí především pro potenciální producenty léčivých jedlých hub.