Kde se vzaly české buchty?

25.11.2015 Mgr. Jana Uhlířová

Nadýchané, chutné, voňavé a k nakousnutí – kdo by kynuté buchty se sladkou náplní nemiloval? Tato pochoutka patří mezi nejoblíbenější tradiční česká jídla a první zmínky o ní se datují do doby, kdy lidé přišli na to, že když těsto ponechají působení kvasinek, zvětší placky svůj objem a získají novou strukturu a vůni.

Slané kynuté buchty z těsta připraveného pouze z mouky, kvasnic, vajec a soli už se tedy připravovaly již v 17. století a polévaly jenom máslem. Takové buchty se ovšem nepekly, ale vařily a při jejich přípravě se nepoužívaly tuhé kvasnice, ale tekuté. Sladké náplně jako tvarohová, maková, povidlová, ořechová, švestková nebo marmeládová se objevily mnohem později.

Je libo sliváky nebo rozpeky?

Pojmenování pečiva ve tvaru hranolu se liší jednak dobově, jednak regionálně. V různých oblastech se nazývají měchury, mochury, rozpeky, rozpíčky, baby, zahýbáče, hnětky, bývají nazývány také podle druhu náplně sliváky, makovníky, tvarožníky, zelníky, mrkváky, mrkvance apod. Krajově oblíbené jsou i originální buchty s řepnou náplní, takzvané řepánky, nebo buchty plněné dušenou nastrouhanou mrkví (typický pokrm pro Podkrkonoší).

Dříve se jako buchty označovaly i noky nebo knedlíky a tento zvyk přetrvává například v jižních Čechách dodnes. Na Moravě vám zase nabídnou podobné pečivo pod názvem bochte, vdolky, vdolečky, makovníčky, pagáčky nebo bobále, pojmem buchta se myslí spíše pečivo ve slavnostnějším hávu ve tvaru bábovky nebo věnce.

Pár buchet do ranečku

Buchty patří nejen k nedělní kávě, dříve byly dokonce tradičním pokrmem na Vánoce a součástí odměn, které hospodář dával pracovníkům. Pekly se ovšem i ve dny všední a klasické buchty nesměly chybět ani v ranečku mládencům, kteří se vydávali do světa na zkušenou. Velkým buchtám, které se do pekáče vešly jenom čtyři, se říkalo cihly a neobsahovaly náplň. Menší buchtičky bez náplně se polévaly ovocnými omáčkami nebo jenom mlékem a nazývaly se buchty pařené.

Máte rádi buchty, ale chcete být originální? Z pěkně plněných buchet se dá poskládat i bábovka. Tajným tipem nejlepších pekařek je i potření již upečených buchet směsí rumu a vanilky nebo vyzkoušení netradičních druhů náplní, například třešňové marmelády.  

Buchty podle Sandtnerové

Ingredience: 500 g hladké mouky, sůl, citronová kůra, vanilkový cukr, 50 g cukru krupice, 20 g droždí, 250 ml mléka, 60 g másla, 1 žloutek, 50 g másla na vymazání pekáče, 20 g cukru na posypání

Postup: Nejdříve si připravíme kvásek. Droždí rozdrobíme do menší misky, přidáme lžičku cukru a mícháme, až se kvasnice s cukrem rozpustí na kaši. Přidáme lžíci mouky a lžíci vlahého mléka a vymícháme těstíčko, které necháme na teplém místě kynout. Rozpustíme máslo, dříve než je použijeme, musí zchladnout. Mléko přihřejeme, aby bylo vlahé. Odvážíme mouku a cukr, přidáme sůl, vanilkový cukr, citronovou kůru, kvásek, vlahé mléko s rozmíchaným žloutkem a rozpuštěné máslo. Ze surovin vypracujeme vařečkou těsto, lehce na povrchu pomoučíme a necháme kynout. Těsto rozválíme na 1 cm, nakrájíme čtverečky a plníme je nádivkou (povidlovou, makovou, tvarohovou či ovocem). Upravíme buchtičky a necháme ještě kynout. Rozpustíme na plechu či ve větším pekáči tuk, buchty vkládáme do pekáče a každou potřeme rozpuštěným tukem po všech stranách. Pečeme ve vyhřáté troubě do červena, vyklopíme z pekáče a pocukrujeme.