ŠKODA HROZNŮ JEN NA ZOBÁNÍ: TIPY, JAK VÍNO VYUŽÍT PŘI VAŘENÍ

01.11.2023 KATEŘINA KMECOVÁ

Období sklizně hroznů vyhlížejí každoročně především vinaři a věrní konzumenti lahodného nápoje. Hroznové víno však má mnohem více kulinářských využití. Uplatnění najde jako mražené osvěžení, ozdoba dezertů i součást netradičních masových pokrmů. Ale pouze za předpokladu, že se jej spotřebitelé nesnaží znehodnotit dřív než z něj vůbec stihnou připravit kulinární bombu.

Hroznové víno je plodem vinné révy, jedné z nejstarších kulturních rostlin. Prameny říkají, že první réva se pěstovala na území dnešní Gruzie v období 6000 let př.n.l. Později se pěstování uchytilo v Egyptě a Řecku a odtud se rozšířilo dále do Itálie, Francie a Španělska. Barva kuliček se liší od zelené, žlutozelené, přes růžovou až k tmavě fialové.

Hrozny obsahují spoustu zdraví prospěšných látek. Nemalé množství jich je ukryto také v semínkách. Jen pozor na to, že ta mohou jedincům s citlivější trávením způsobovat obtíže. Hroznové víno obsahuje resveratrol, který působí na náš organismus regeneračně. Je vědecky dokázáno, že pravidelná konzumace hroznového vína snižuje riziko rakovinného bujení. Zejména modře zbarvené hrozny podporují krvetvorbu. Hroznové víno obsahuje vitamín B6, dokonce nejvíc ze všech ovocných druhů. Významný je také obsah vitamínů řady B, C a A, kyseliny listové, manganu a draslíku.

HLAVNĚ NE DO VODY

Ať už se rozhodnete pro jakékoli následné využití, v první řadě si dejte záležet na výběru – na hroznech se často nacházejí kuličky potlučené, pomačkané či plesnivé. Pokud jste nakupovali ve spěchu a víno pořádně nepřekontrolovali, projděte je doma před uskladněním. Hrozno podléhá zkáze poměrně snadno, zkonzumujte či zpracujte ho proto co nejrychleji po nákupu. V případě delšího uskladnění ho uložte do spodních polic v lednici.

Někteří proti vadnutí bojují naložením bobulek do vody a uskladněním v lednici. V takovém případě se ale připraví o významné množství vitamínů rozpustných ve vodě. Správnou cestou není ani omytí s předstihem. Vodou se z ovoce smývá také ochranný film, bez něj bakterie a kyslík prostupují slupkou mnohem rychleji a ovoce se rychleji kazí.

MRAŽENÉ OSVĚŽENÍ

Ovoce samozřejmě jíme nejčastěji samotné, je velmi oblíbenou svačinkou dětí i dospělých. Skvěle doplní večírkové či piknikové občerstvení – není třeba nic krájet a konzument se od celých kuliček nemá šanci zamazat. Hrozno velmi dobře obstojí také jako součást smoothie – buď čistě ovocného, nebo s přídavkem zeleniny.

Vítaným hitem se stalo mražené hroznové víno. Bobule se bezprostředně před použitím omyjí, osuší papírovou utěrkou a vloží do mrazáku. Ideální je použít menší bobule, dejte pozor na opatrné zacházení, aby nedošlo k porušení slupky. Pobytem v mrazáku se zvýrazní sladká chuť, rychle se v ústech rozpouštějí, nemusíte mít obavy, že by vám z dlouhého přemílání omrzla pusa. Je možné je přidat i do domácí limonády, ozdobit jimi smoothie nebo kuličky nechat vznášet ve vinném střiku.

SIRUP RAZ-DVA HOTOVÝ

Hroznovou šťávu neboli mošt získáte pomocí odšťavňovače nebo lisu. Pokud se chystáte zpracovat tímto způsobem velké množství, můžete využít služeb moštárny, kde vám šťávu bez přídavku dalších látek připraví.

Pokud si pitný režim sem tam rádi zpestříte vodou se sirupem, hroznové víno je skvělou variantou. Prvním krokem je odstranění jadérek. Hrozny (2,5 kilogramu) rozmačkejte, smíchejte se dvěma litry vody a šťávou z jednoho citrónu. Vše nechte odstát do druhého dne, směs poté propasírujte, smíchejte s jedním kilogramem cukru, následně přiveďte k varu, svařte a hotový sirup nalijte do čistých lahví.

Zkušení se mohou pokusit o domácí burčák. Ideální je, pokud vlastníte lis, jinak se budete muset spolehnout na vlastní ruce. Do šťávy přimíchejte cukr a přelijte do kvasné nádoby, nejlépe demižonu s kvasnou zátkou. Burčák nechte kvasit při pokojové teplotě, asi za deset dní bude akorát šumivý a chutný. Pak ho ihned přesuňte do chladu, a co nejdříve spotřebujte.

DOMÁCÍ ZAVAŘOVÁNÍ

Ačkoli mezi typické příchutě nepatří, také z hroznového vína je možné vyrobit prvotřídní džem. Hodí se jak k namazání na pečivo, tak na lívance či palačinky. Je třeba mít na paměti, že hrozny neobsahují tolik pektinu, často se tak v džemech kombinují s jablky. Do podzimní nálady vás uvede přidaná skořice, hřebíček, badyán či kardamom. Kdo rád experimentuje, může vyzkoušet džem s přídavkem vína. Na kilo hroznů ho bude potřeba 1 deci, dále 400 gramů cukru a půl lžičky kyseliny citrónové. Pokud přidáte pro pikantní nádech dávku chilli, vznikne skvělá čalamáda k masu.

Zavařování je obdobné jako u jiných druhů ovoce. Hroznový kompot využijete do dezertů nebo jako sladkou součást oběda. Při sterilování dejte pozor, aby teplota nepřesáhla 90 stupňů, jinak by mohly bobulky popraskat. Součástí dezertů se mohou stát i hrozny kandované, které se nechají dva týdny macerovat v cukrovém sirupu.

Milovníci rozinek si tuto pochoutku mohou připravit i v domácí variantě. Oproti těm kupovaným mají jednu nespornou výhodu – nejsou ošetřeny oxidem siřičitým. Je ideální, pokud na sušení využijete odrůdy bez zrníček, která by v rozinkách nepříjemně křupala. Je lepší použít menší bobule, případně ty velké napůlit. Pro rychlejší sušení je možné bobulky napíchat vidličkou. Použijte sušičku na ovoce, případně sušte v troubě při teplotě do 60 stupňů, trvat to bude přibližně půl dne.

DO KOLÁČŮ I K MASU

Hroznové víno je svým tvarem a velikostí předurčeno k tomu, aby bylo efektní ozdobou zejména dezertů. Hroznové koláče, typické hlavně pro italskou kuchyni, jsou velmi šťavnaté, vláčné. Při pečení můžete využít osvědčené těsto na ovocný koláč, kombinaci s hrozny sluší především jednoduchá litá těsta. Víno je pak možné zapravovat dovnitř jako u bublaniny, nebo poklást na vrch těsta. Šťáva umí vytvořit základ na krém, kterým upečený moučník potřete.

Výrazně méně obvyklým způsobem využití je zařazení do slané kuchyně. Ve studené kuchyni je nesmrtelnou klasikou hroznové víno ve spojení se sýry. Stejně tak dobře funguje jako ozdoba i sladký tón na jednohubkách s pomazánkou. Hroznové víno si překvapivě dobře rozumí také se zeleninou či luštěninami. Najde uplatnění v masových pokrmech, které chcete podávat se sladkokyselou omáčkou. Často se kombinuje s jablky, která chuť hroznového vína trochu utlumí. Ideální je použít jemnější, libovější masa, jako jsou vepřové kotlety, krůtí či kuřecí prsa. Opět pozor na použití vína s jadérky, budou mít na svědomí křupání. U omáčky, kterou budete mixovat, se postarají o trpké tóny. Na druhou stranu se odstraněním semínek připravíte o řadu prospěšných látek, zejména antioxidantů.

Řadu z nás asi překvapí, že se k využití nehodí jen kuličky vína, ale také listy. Slouží jako dochucovadlo, například při nakládání okurek. Mladé vinné listy lze využít podobně jako kapustu – nasekané jako součást pokrmu, nebo vcelku na závitky.